Fanoušky milovaný stadion Bazaly. Právě tam prožil Baník své nejlepší období

„Staré hodiny, tribuna se přenesly na Bazaly a jinak tam nebylo nic potom. Samotný areál Staré střelnice byl během krátké doby rozebrán a zpustošen,“ vrací se k přechodu Baníku Ostrava z původního škvárového stadionu Stará střelnice na nový na Bazalech dvojice fanoušků Baníku Roman Popek a Roman Srkala ze sdružení Baník Baníku.

Stará střelnice|foto:Archiv Zdeňka Kosňovského

Sami se o historii slezského klubu intenzivně zajímají a pátrají v historických pramenech. Baník tehdy potřeboval nový stadion už daleko dříve než v roce 1959.

„Už v těch padesátých letech ligoví funkcionáři tlačili na to, aby hrací plocha byla modernější. Ostrava byla jedním z mála stadionů, kde se ještě hrálo na škváře, tak se uvažovalo o stavbě nového stadionu. Zaznívaly hlasy, že by se mělo hrát v centru města na Stadionu odborářů, kde je dnes obchodní centrum Futurum, ale pak se rozhodlo, že bude pokračovat slezskoostravská tradice a stadion bude na Bazalech,“ vrací se k rozhodnutí postavit nový stadion ve slezské části Ostravy Roman Popek.

Čtěte také

Na svého dědu, který pomáhal stavět Bazaly, vzpomíná Marek Hýža

Kopec nad Ostravou byl pro nový stánek atraktivním místem. „Byl to prázdný kopec, dříve čedičový lom. Těžil se tam čedič, německy basalt, podle toho taky mají Bazaly svůj název,“ pokračuje Roman Popek. Tehdy fanoušci přijali nový a moderní stadion s vědomím, že jdou do lepšího.

I fotbalisté se těšili. „Tenkrát to byl docela moderní stadion. Byla tam ještě i atletická dráha, i když se tam atletické závody nepořádaly. Tenkrát ale regule neumožňovaly, aby se stadiony stavěly bez oválu,“ vysvětluje Popek, jak se Baník zařadil mezi nejmodernější stadiony v zemi a jak se začalo hrát na trávě.

Úplně první utkání ale nebylo úspěšné. „První ligový zápas se tam hrál 19. dubna 1959 proti Ústí nad Labem. Zápas dopadl docela neslavně, protože Baník prohrál 2:3 a ještě se ten zápas úplně nepovedl rozhodčímu Razímovi, který mužstvu Ústí docela stranil. Traduje se, že po zápase opouštěl stadion v policejním voze pod policejní ochranou,“ naráží Roman Popek na vášnivé ostravské publikum. V dobovém tisku je zmínka o sudím v tomto duchu: Rozhodčí Razím – nepřesný.

Slavná sedmdesátá a osmdesátá

Ale další působení na Bazalech už se do klubových dějin zapisuje výrazně. „Nejslavnější zápasy jsou z počátku 70. let, kdy se Baník dostal do pohárové Evropy – do čtvrtfinále Poháru UEFA, do semifinále PVP, v sezóně 1981/82 se dostal do čtvrtfinále Poháru mistrů. Dvakrát bylo vyprodáno na Bayern Mnichov, jednou na Magdeburg, jednou na Borusii Mönchengladbach,“ vypočítává Popek.

Nejlepší období Baníku bylo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy hrál nejen evropské poháry, ale třikrát vyhrál ligovou soutěž.

Roman Popek ze sdružení Baník Baníku|foto:David Procházka, Český rozhlas

Po revoluci v roce 1989 ale přišlo období, kdy fotbalisté z Baníku odcházeli a klub přišel o silné ekonomické zázemí. Ale Bazaly nakonec ještě jednu euforickou sezonu zažily. „Po těch takových hubených devadesátých letech, kdy Baník nehrál poháry a ani lidé na fotbal na Baník moc nechodili, tak v sezóně 2003/2004 se postavil dobrý manšaft a Baník získal nečekaně titul. Bazaly praskaly ve švech, týden dopředu bylo vyprodáno, na stadionu byly nádherné choreografie. To byl asi vrchol Bazalů,“ vzpomíná Popek.

Baník už sedm let hraje své zápasy na hřišti kdysi konkurenčních Vítkovic, ležících v moravské části Ostravy. A fanoušci tuto změnu stále těžce nesou. „Pro mne je to největší zklamání spojené s Baníkem. Ta atmosféra na atletickém stadionu ve Vítkovicích – řada lidí se s tím neztotožnila. Mám kamarády, kteří tam nepřijdou. Jsou schopni jet stovky kilometrů na výjezd do Čech, ale na domácí zápas ve vítkovickém azylu prostě nedorazí,“ dodává k osudu Bazalů a jak říká vyhnanství ve Vítkovicích Roman Popek.

Na Bazalech je v současné chvíli nově vybudovaná mládežnická Akademie fotbalové asociace.

Fotbalový stadion Bazaly po rekonstrukci|foto:Klára Křižáková, Český rozhlas