Další pokus teroristického Hamasu o ukončení mezinárodní izolace

Pokud se k tomu Izrael zaváže, zruší židovské osady na obsazených územích a uzná právo na návrat palestinských uprchlíků, Hamas přistoupí na dlouhodobé příměří v délce deseti let. Liberální New York Times byl Mišalovými slovy tak nadšen, že tohoto arciteroristu zodpovědného za smrt tisíců lidí nazýval "panem Mišalem" a připojil i dojemnou životopisnou črtu včetně poznámky, že Mišal je ženatý a má sedm dětí.

Charta Hamasu stanoví cílem hnutí zničení židovského státu, a Mišalovo prohlášení proto vedlo některé snílky k názoru, že se Hamas transformuje a může se stát hráčem na politické scéně.

Není to však poprvé, co takové prohlášení od Hamasu zaznělo. V listopadu nabídl Izraeli za stejných podmínek příměří hamasovský premiér Ismaíl Haníja z pásma Gazy nebo před rokem sám Mišal a před šesti lety i tehdejší vůdce šajch Ahmad Jasín. Všechna tato prohlášení však stejně jako Mišalovo interview postrádala jednu nezbytnou součást - uznání Izraele, kterým dnes mezinárodní společenství podmiňuje ukončení blokády pásma Gazy. Mišal také řekl, že Hamas zastavil sebevražedné teroristické útoky i ostřelování Izraele raketami, protože je to momentálně v jeho zájmu. V poslední době je skutečně větší klid a v dubnu Izrael zasáhlo pouhých osm střel.

Všechny podobné výroky Hamasu byly vždy přesně načasovány a měly svůj cíl - například Haníja jej pronesl před nástupem Baracka Obamy, který naznačoval větší vstřícnost vůči Palestincům. Ochota teroristů podpořit vznik palestinského státu ho měla přesvědčit, že s Hamasem lze počítat i jednat, a tudíž ukončit jeho mezinárodní izolaci. Stejně je třeba chápat i nejnovější prohlášení Mišala. Přichází těsně před první návštěvou izraelského premiéra Binjamina Netanjahua ve Washingtonu, v době, kdy se množí zprávy o Obamově plánu vyvinout na Izrael větší tlak a prosadit vznik Palestiny. Mišal neslíbil uznání Izraele, protože Hamas jej uznat nehodlá a ozbrojeného boje proti němu se nikdy nevzdá. Mišalův rozhovor byl jen dalším pokusem o zrušení blokády pásma Gazy a jedinými věrohodnými slovy bylo prohlášení, že Hamas chce být součástí řešení blízkovýchodního konfliktu.

New York Times poznamenal, že Mišalova představa má velmi blízko k Arabské iniciativě z roku 2002, která za stažení k hranicím z roku 1967 nabízí Izraeli normalizaci vztahů s arabskými zeměmi. Tento návrh teď oprášila nejen palestinská samospráva a některé arabské státy, ale zalíbil se i Obamovi. Izrael jej však odmítá, přestože někteří politikové připustili, že určité zajímavé aspekty má. Obsahuje však nepřijatelný požadavek na odstoupení Starého Města v Jeruzalémě a návrat palestinských uprchlíků do Izraele i nedostatečné bezpečnostní záruky - kdyby se Izrael stáhl za hranice území dobytého za šestidenní války, zůstal by mu mezi Palestinou a Středozemním mořem pruh široký nanejvýš 35 kilometrů a v nejužším místě jen patnáct. Teroristé, kteří dnes na rozdíl od roku 1967 disponují stále vyspělejšími raketami, by tak mohli ostřelovat skoro celý Izrael, včetně mezinárodního letiště v Tel Avivu.

Každá nabídka příměří nebo zdánlivá vstřícnost Hamasu měla sloužit pouze vlastním strategickým cílům tohoto teroristického hnutí. Jako by tento fakt chtěli zdůraznit ozbrojenci Hamasu, už den po zveřejnění rozhovoru odpálili z pásma Gazy na Izrael tři rakety.

Návštěva Netanjahua ve Washingtonu se očekává s velkým napětím a řada pozorovatelů je přesvědčena, že v dlouhodobě prosluněných izraelsko-amerických vztazích teď nastane roztržka.

Nečekanou zprávu však ve středu přinesl panarabský deník Al-Kuds v Londýně. Podle něj představitelé Egypta, Saúdské Arábie, palestinské samosprávy a Jordánska v čele s jordánským králem Abdalláhem na žádost Baracka Obamy revidují Arabskou iniciativu tak, aby byla přijatelnější pro Izrael. Podle zdrojů listu má nová verze podpořit vznik demilitarizovaného palestinského státu, usídlení palestinských uprchlíků v arabských zemích a Palestině, územní kompenzaci za část obsazených území, kterou by si Izrael ponechal, a správu OSN nad jeruzalémským Starým Městem. To by znamenalo tak zásadní ústupek z dosud nekompromisních palestinských požadavků a tak bezprecedentní vstřícnost vůči požadavkům Izraele, že této zprávě lze jen těžko uvěřit. Takový návrh by byl historickým průlomem a rozhodně cestou k míru. O výrocích Chálida Mišala se to však říci nedá.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .