Anna Strnadová: Maxl žhář. Tragický příběh tesaře, životního smolaře a posléze psance a vězně z druhé půle 19. století

29. srpen 2021

Příběh šesté knihy prozaičky Anny Strnadové má reálný základ. Autorce se do rukou dostalo šestačtyřicet německy psaných listů ze soudních zápisů c. k. Krajského soudu v Jihlavě, které byly úředním svědectvím o žďárském „paliči“ Maxmiliánu Novotném. Jen dopis starosty a dvě výpovědi Maxmiliána Novotného byly zaznamenány v češtině, jedna dokonce v latině.

Čtou: Petr Kubes, Ivana Plíhalová
Připravil: Ivan Motýl
Dramaturgie: Eva Lenartová
Zvukový mistr: Zdeněk Prchlík
Režie: Tomáš Soldán
Premiéra: 29. 8. 2021

„Co mě nejvíce zasáhlo na Maxlově příběhu, byla výše jeho trestu,“ říká Anna strnadová. Za podpálení tří stodol, drobnou krádež a držení pistole, kterou u něho nalezli při útěku, byl odsouzen k osmnácti letům v těžké věznici v Kartouzích.

Petr Kubes

Postava Maxla se postupem let stala v kraji mýtem. Ve městě i okolí mu byly přisuzovány požáry, které nikdy nemohl založit, poněvadž si v té době odpykával svůj trest.  Zároveň však byl považován za hrdinu, neboť se mu z žaláře hned dvakrát podařilo uprchnout.  Další útěky už narůstaly jen v představách lidí.

Informace o žďárském paliči našla Anna Strnadová také v Památníku sboru dobrovolných hasičů Města Žďáru, vydaného v roce 1938. „Přijala jsem pouze svědectví o paličském spolku, který ve městě opravdu existoval a požáry zakládal, a zmínku o tom, že se Maxl po svém návratu věnoval hlavně hodinářství a konečně se i oženil,“ popsala autorka.

V soudních spisech je založen i opis křestního listu a popis Maxlovy postavy, jména svědků, výpověď starosty Süsse a také záznam o Maxlově nemanželském dítěti. Zbytek je dílem autorčiny fantazie. Vznikl tak román o tragickém životě člověka, který z podvědomí místních obyvatel nikdy nevymizel.

autor: ele
Spustit audio

Související