Beskydská královna se jmenovala Tlustá Tonka

26. červen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jedlobukový prales v NPR Salajka

Měla prý minimálně pět set let a snad byla svého času i nejstarším stromem v Beskydech. Jedle bělokorá zvaná Tlustá Tonka byla stromem úctyhodných rozměrů. Před lety zdobila prales Salajka v česko-slovenském příhraničí a dnes po ní zůstaly už jen vzpomínky.

Naprosto unikátní jedli bělokorou její výjimečné rozměry a stáří pasovaly na přírodní legendu. Pralesní porost na Salajce dnes ovšem uchvacuje i bez dřevěné vládkyně.

„Nevím, jestli tady někde někdy byla taková silná roba, podle které to pojmenovali. O tom žádné zprávy nemám. Dneska chce být každá libová, takže dnes už by to tak asi pojmenovat nešlo,“ říká se smíchem starousedlík Lumír Matýsek.

Nebývá zvykem, aby stromy v lesích měly svá jména, ale tahle jedle bělokorá byla opravdu výjimečný případ. Mezi pralesními velikány byla královnou, říká starosta Bílé Karel Matula, sám bývalý lesák.

„Představme si, že ona měla nad kořenovými náběhy po obvodu pomalu sedm metrů. A v té prsní výšce, jak říkáme my lesáci, tak měla přes pět metrů. To musel být opravdu silný kmen,“ dodává uznale.

Čtěte také

V pralese Salajka má příroda absolutně volnou ruku už více než sedmdesát let. Tady, v národní přírodní rezervaci, najdete původní jedlobukovou skladbu lesa, kterou si lesní odborníci tolik cení. Ještě v minulém století se o beskydské jedle prali v cizině.

„V archivu jsme se dověděli takovou zajímavost, že jedle, které se tady těžily, byly dodány do Nizozemí na stavbu lodi,“ vzpomíná Matula.

Teď má salajka status národní přírodní rezervace. „V podstatě se tady nesmí těžit, má tady svoje ochranné pásmo. Je to na území asi necelých 22 hektarů,“ upřesňuje Karel Matula.

Tlustá Tonka v pozadí rodinného snímku z roku 1935

Současné jedle na Salajce jsou mohutné, ale legendární a minimálně pětisetleté Tonce se dnes rovnat nemůžou. Ta byla prý výjimečná i se zlomeným vrškem, o který přišla v roce 1930. Bohužel definitivní pro tuhle královnu byla zřejmě vichřice v třiapadesátém roce.

„To bylo už jenom skoro torzo, půl toho stromu to bylo. Vrch už byl zlomený,“ vzpomíná na zbytky stromu horalka Věra Košutová, která žije kousek od slovenských hranic.

O Tlusté Tonce uslyšíte více při poslechu záznamu magazínu Křížem krajem (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ hned pod titulkem). Tento i další díly pořadu pak najdete v iRadiu.

Spustit audio