Blanka z Valois byla první ženou Karla IV. Jeho bujnou povahu nezkrotila a v Čechách moc šťastná nebyla
První manželku vybral Karlu IV. jeho otec Jan Lucemburský. Stala se jí stejně stará, pohledná plavovláska, francouzská princezna Markéta z Valois, zvaná pro svou bledou pokožku Běla, Blanche, česky Blanka.
Oddáni, byť symbolicky, byli už v sedmi letech roku 1323. Do Čech přijela Blanka o jedenáct let později, ale šťastná tu moc nebyla. Své dvorní dámy byla nucena poslat domů a těm českým nerozuměla, alespoň zpočátku.
Navíc Karel často odjížděl na „služební cesty“, mladá žena ho nedokázala udržet doma. Jeho bujnou povahu nezkrotil ani papež, Karlův bývalý učitel. Z manželství s Blankou se narodily dvě dcery, Markéta a Kateřina. Tolik očekávaného syna se Karel nedočkal. A Blanka po druhém porodu už děti mít nemohla.
Po smrti Jana Lucemburského byli Karel a Blanka 2. září 1347 v Praze korunováni na českého krále a královnu. Byla to velká sláva, které se zúčastnilo mnoho církevních hodnostářů, a také velká podívaná i pro prostý lid, který měl královský pár ve velké oblibě.
Koruny si Blanka ale dlouho neužila. Zemřela nečekaně, rok po korunovaci, v pouhých dvaatřiceti letech. Je pochována v chrámu svatého Víta na Pražském hradě. To Karel ještě nevěděl, že ho čekají další tři manželství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
