Brněnský Tibet koncertoval v hudebním Studiu 1

Rockoví matadoři z Brna jsou už za 21 let existence zvyklí na ledacos - festivaly, kluby i nahrávací studia. V rozhlasovém éteru ale zažívají premiéru.

„Vždy, když jsme hráli živě do nějakého média, třeba do televize, tak to byly jedna, dvě, tři písničky. Tady musíme utáhnout celý hodinový koncert, a to jak před diváky tady, tak před posluchači v rádiu. A to už je trošičku jiná výzva,“ usmívá se zpěvák kapely Jiří Sekerák.

Do Ostravy proto Tibet přijíždí nejen s novou deskou, ale i s kompletním průřezem zbylých tří. „Z každé té desky je tam něco, takže je tam zachycen ten dvacetiletý vývoj Tibetu,“ dodává Sekerák.

Ze zakládajících členů už zůstal jen Jiří Sekerák a basák Jiří Štefl, který si za tu dobu všiml i jednoho zajímavého paradoxu.

„Když jsme začínali, tak nám občas na plakáty psali ‚hardrockový kvartet‘. My jsme nikdy hardrock nehráli, ale prostě byli jsme trošku tvrdší, divočejší a tak dál. A teď, když jsme přijeli k vám, tak jsme tady viděli plakát ‚poetická kytarovka‘, takže to zřejmě ten vývoj, který jste vy sami nadefinovali,“ všímá si s úsměvem Štefl.

Poslední vývoj kapely Tibet ale nejlépe dokumentuje čtvrté řadové album. Skupina ho vydala vloni a titulním singlem Robinsonaut nečekaně dobyla hudební žebříčky.

A jeden takový Robinsonaut se dokonce objevil i s kapelou na pódiu. „Tak my mu říkáme Ken Robinsonaut, je támhle vystřižený z papíru a tak nás doprovází. Je to takový kdysi frajer, teď už trošku s bříškem, jak zestárl. Hlavně si libuje v tom, že je vlastně sám a že mu to ani nevadí. I když v pozadí je cítit, že má trošku obavy z toho, co se stane, až třeba jednou bude opravdu sám a bude potřebovat třeba pomoc. Tak jsem na to myslel, když jsem to psal,“ vysvětluje po úspěšné rozhlasové premiéře frontman kapely Jiří Sekerák.

Členy kapely Tibet pak pozvala Kateřina Huberová do magazínu Koktejl. Rozhovor s nimi si můžete poslechnout v našem iRadiu.