Bufet pro hmyzí opylovače. V Havířově zřídili motýlí louku
V Havířově mají speciální motýlí louku. Petra Štrymplová zjišťovala, proč ji město zřídilo, kde vzalo inspiraci a jak se o ni stará. Kromě toho se můžete těšit na vyhlášení výsledků naší letní soutěže Křížem krajem.
Na tuhle louku si motýli létají jako na bohatě prostřený stůl. Asi půlhektarové území zvané motýlí louka najdete v Havířově u řeky Lučiny. Je bohatě zarostlé květenou a travinami město cíleně nechává zarůstat.
Vlčí máky, kohoutky, kopretiny - takový luční areál kvete od jara do podzimu a sekačky se tam dostanou jen výjimečně. Takzvaná motýlí louka je pro hmyz něco jako perfektně zásobený bufet. Zhruba půl hektaru zeleně proměnilo město v nefalšovanou divočinu květů a trav.
„Tady bude taková spousta druhů, že všechny je vyjmenovat a vázat na jednotlivé rostliny by určitě šlo, ale trvalo by to možná půl hodiny,“ směje se Ivona Kneblová z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Podle ní je při zakládání takovýchto ploch důležitá co největší biodiverzita – čím více druhů kvetoucích rostlin, tím více druhů bezobratlých.
Nápad zřídit ve městě motýlí louku vznikl na popud podobných projektů, kterých v České republice i v zahraničí vzniká bezpočet.
„Byla to naše snaha přispět nejen k ochraně motýlů ale všech hmyzích opylovačů, kteří to mají v současné krajině stále těžší, protože plochy jsou sečené během velmi krátkého období na velkých plochách. A to je přesně to, co motýlům a jiným opylovačům nevyhovuje,“ vysvětluje Jan Smola z odboru životního prostředí havířovského magistrátu.
V plné motýlí sezoně musí být na speciální motýlí louce v Havířově pořádně živo. Pokud jste cvrkot v říši hmyzu nestihli letos, další příležitost napřesrok určitě nepropásněte. Projít se vysokou travou může být zajímavým zážitkem a přírodě tím vlastně ani neuškodíte.
Více si o projektu poslechněte v přiloženém audio souboru (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ v úvodu článku). Tento i další díly magazínu Křížem krajem pak najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
