Bývalá textilní továrna ve Frýdku-Místku se proměnila ve výstavní síň a zve na šichtu

22. září 2017

Zavzpomínat si na časy, kdy byl Frýdek-Místek centrem textilního průmyslu, mohou lidé na nové výstavě s názvem Na šichtu do textilky. Historii výroby textilu mapuje od úplných počátků, kdy byl v každém druhém domě tkalcovský stav a lidé si tak vydělávali na živobytí, až po život zaměstnanců v pozdějším národním podniku Slezan. Právě v jednom z provozů této dnes už zaniklé továrny jsou exponáty vystaveny.

Tak pojďme Na šichtu do textilky. Tak se jmenuje nová výstava v jedné z bývalých textilních budov ve Frýdku-Místku. A hned u vchodu si lidé mohou na staré časy vzpomenout.

„Kontrolní lístek docházky, který všichni obecně znají jako cvikačku. Mohou si odcviknout příchod na směnu,“ říká Luděk Korč, spoluautor výstavy a dlouholetý zaměstnanec textilní společnosti Slezan.

„Když to byla ještě firma Neumann, tak tady byla tkalcovna, později tady byl provoz závodu 7 a byla tady snovárna,“ vzpomíná Korč. „Společnost Slezan v době největšího rozkvětu zaměstnávala pět tisíc lidí a troufám si říct, že ne-li každá rodina tak alespoň co druhá rodina nějaký vztah k této firmě měla,“ dodává.

Na výstavě je spousta kopií dokumentů a hlavně fotografií, na kterých jsou zaměstnanci u strojů. „A už se mi v několika případech stalo, že tady návštěvníci procházeli a říkali – jé, tady toho znám, to je moje manželka a to je můj známý,“ usmívá se Korč.

Na šichtu do textilky

Na fotkách mají všechny ženy dělnice na sobě zástěry. „To byl tenkrát pověstný dederon, pláště z dederonu. Protože textilní průmysl je vždycky velmi prašný provoz a právě toto oblečení bylo dosti účelné, jednoduše se dalo vyprášit,“ vypráví.

Co všechno se v textilce vyrábělo, si lidé mohou osahat. Na stojanu jsou vzorky látek. Organizátoři výstavy také zařídili starým nábytkem kancelář provozního zaměstnance 70. let.

„Umístili jsme tady telefon, který dnes už skoro nikdo nezná, protože nemá tlačítka. Je tady psací stroj. A telefonní seznam – mladí ani nevědí, že něco takového bylo a že se v tom dalo hledat,“ usmívá se spoluautor výstavy.

Stěny kanceláře zdobí vlaječky a obraz posledního socialistického prezidenta a na skříňce stojí rozhlas po drátě. „Když člověk přišel do práce, otočil knoflíkem a rozezněl se mu rozhlas po drátě s ranní rozcvičkou, s informacemi, co se děje ve světě a co se bude dít,“ uzavírá Luděk Korč.

Součástí výstavy je i dobově zařízená kancelář
autor: iha
Spustit audio