Celer

23. květen 2003

Celer je výbornou kořenovou zeleninou k přípravě polévek, omáček, salátů i k nakládání zeleniny a masa. Celerová nať, čerstvá i sušená, se používá do polévek, omáček, pomazánek a salátů. Plátek této zeleniny nám pomůže odstranit z rukou zápach česneku. Celer je zeleninou dostupnou po celý rok. V minulosti se pěstoval jako sezónní potravina na zimu a počátek jara, kdy bylo málo čerstvých zdrojů vitaminů. Používal se jako účinné pročišťovací bylinné toniku

K lékařským účelům se využívají semena, která se sklízejí po odkvětu rostliny ve druhém roce. Semena jsou močopudná a jsou nejlepším lékem na odplavení kyseliny močové z organismu. Používají se k doplňkové léčbě při dně, artritidě a revmatismu. Pomáhají také při léčbě zánětu močového měchýře a s tím spojených obtíží. O celeru se říká, že je dobrým lékem na potenci. Snižuje krevní tlak, povzbuzuje chuť k jídlu, čistí játra a zmenšuje obsah cukru v krvi. Listy obsahují dvakrát více vitaminu C než citron. V této zelenině najdeme i provitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin K, E a další. Je bohatý na minerální látky, zvláště draslík, fosfor, vápník, sodík, hořčík, železo a jód. V bulvě je i pektin. Zatímco v naší kuchyni se využívá především celer bulvový a naťový, ve Francii, Anglii a Spojených státech si potrpí na řapíkatou odrůdu. Křehké šťavnaté světle zelené řapíky se konzumují nejčastěji syrové s různými tvarohovými a bylinkovými omáčkami, ale používají se i do vaření. Bez řapíku s několika malými lístky jako ozdobou si dobrý barman nedovede představit oblíbený míchaný nápoj Bloody Mary. Celer k nám přišel už v raném středověku z Itálie a pěstoval se spíše jako léčivka. Je odpradávna považován za prostředek všeobecně posilující, zvyšující potenci, působící proti revmatickým onemocněním a proti dně. Na pěstování je to velmi náročná rostlina, vyžaduje pravidelné kypření půdy, hnojení a zálivku. Sklízíme ho před příchodem prvních mrazíků, pak můžeme bulvy dobře skladovat celou zimu. Bohatým zdrojem vitamínů v zimě může být i seříznutý vršek bulvy, který položíme na misku s trochou vody. Z nepatrného kousku zeleniny brzy začnou vyrůstat zdravé listy. Celer se vám může promítat i do snů. Zdá-li se vám, že jíte hořký celer, buďte opatrní, hrozí vám nebezpečí. Jíte-li celer ve snu a chutná vám, přijdete k majetku a pomůže vám cizí člověk. Na změnu povolání vás upozorní sen, ve kterém budete celer kopat nebo sázet. V květomluvě celer říká Splním každé tvé přání. Něco na zub Bulvový celer je neodmyslitelnou součástí české kuchyně. Chuť dodá jak obyčejné bramboračce, tak svíčkové na smetaně. Oblíbeným nemasným jídlem jsou plátky celeru povařené v osolené vodě a smažené v trojobalu jako řízky. Najemno strouhaný celer a mrkev jsou také základem falešné humrové pomazánky. V naší kuchyni, která sousedí s přírodní apatykou už to celerem taky voní. Vaří se tam valašská čočkovka a celerový nákyp s kuřetem. Chcete-li si na nich taky pochutnat, připravte si 150 g čočky, 1 mrkev, 1 petržel, 1 bulvy celeru, 1 cibuli, 2 stroužky česneku, lžíci hrubé mouky, lžíci mléka, ocet, 1 vejce, bobkový list, 2 lžíce sádla, lžíce hladké mouky a sůl. Přebranou čočku a na kousky nakrájenou zeleninu dáme vařit do studené osolené vody. Přidáme bobkový list. Ze sádla, na kostičky nakrájené cibule a hladké mouky připravíme jíšku. Do měkké čočky vmícháme jíšku, dobře promícháme a povaříme. Z vejce, trošky mléka, hrubé mouky a soli připravíme tužší těsto, ze kterého malou lžičkou vykrajujeme nočky, které zavaříme do polévky. Nakonec polévku ochutíme česnekem, octem, pepřem a solí. Na celerový nákyp s kuřetem potřebujeme kuřecí maso z prsíček, olej, sůl, bílý pepř, celer, cibuli, vejce, smetanu na šlehání a strouhaný tvrdý sýr. Kuřecí maso pokrájíme na kostky a opečeme na oleji. Osolíme a opepříme bílým pepřem. Středně velký celer nastrouháme na nudličky a podusíme do měkka na cibuli. Vymažeme zapékací mísu. Do ní vložíme maso, celer, rozkvedlané vejce, zalijeme šlehačkou a hustě zasypeme strouhaným sýrem. Zapékáme ve vyhřáté troubě asi 45 minut. A na závěr vám ještě poradím návod na jednoduchý dip neboli omáčku ke špalíčkům z řapíkatého celeru. V misce smícháme jeden bílý jogurt se 100 gramy najemno rozmačkaného balkánského sýru, bazalkou a oreganem nebo koprem. Tuto lahůdku můžete směle nabídnout hostům. Když jim k tomu přidáte ještě čerstvou mrkev, budou vás určitě všude chválit.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka