Český rozhlas Ostrava vrací lesk své historické budově

25. leden 2009

Historické interiéry v budově Českého rozhlasu Ostrava prošly náročnou rekonstrukcí. Tři měsíce pracovali restaurátoři a řemeslníci na památkově chráněném točitém schodišti a dřevěných obkladech v jedné z hal. Památkově chráněná část interiéru je původní a teď vypadá skoro stejně jako před devadesáti lety.

Psal se rok 1921, když na dnešní Šmeralově ulici v Ostravě vyrostl čtyřpatrový klasicizující dům z dílny vídeňského architekta Ernsta Kornera jako kancelářský dům továrníka Julia Rüdgerse. Ostravské studio, tehdy ještě tedy Československého rozhlasu, v budově funguje od poloviny 30. let. I když historické objekty mají mnohá úskalí a pro fungování moderního vysílání nejsou úplně ideální, řada původních věcí v interiéru je zachována. Jde zejména o točité schodiště, vitráž či dřevěné obložení v halách v přízemí a prvním patře. A také prvky v některých kancelářích. Není proto divu, že budova Českého rozhlasu Ostrava je vlastně filmovou hvězdou.

"Ty schody by opravdu mohly vyprávět, protože již zažily mnohé. Já si pamatuji, že v poslední době se zde natáčel jeden z dílů seriálu Strážci duší a ten krásný vestibul v tomto díle sloužil jako britské velvyslanectví. Možná si někteří posluchači vzpomenou i na český film Konto separato, který se také natáčel v kancelářích Českého rozhlasu Ostrava. Například kancelář ředitele a sekretariát sloužily jako kancelář majitele chemických závodů v Ostravě-Hrušově," připomíná ředitel stanice Igor Horváth.

Památkově chráněné části interiéru teď prošly nákladnou renovací. Restaurátor Jaroslav Jakoubek přiznává, že jeho kolegové mají za sebou tři měsíce tvrdé práce. "Především povrchová úprava. Musely se odstranit různé nečistoty, škrábance, otlučeniny a všelijaké kazy. Používalo se mechanických postupů - škrábání, broušení, ale také jsme někdy sáhli po chemických prostředcích na rozleptávání těch takzvaných nepěkných laků, které této památce uškodily," říká Jakoubek.

Historické schodiště v budově Českého rozhlasu Ostrava ale přece jen o jednu svou typickou charakteristiku přišlo. "Hlavním problémem bylo odstranění toho vrzání, které ale zase po stránce toho romantismu nebylo až tak úplně na závadu. Ale synovi se to vrzání podařilo minimalizovat," dodává s úsměvem restaurátor.

Vzhledem k tomu, že část interiéru sídla ostravského rozhlasu je památkově chráněná, na práce dohlíželi odborníci. S výsledkem jsou spokojení. "Práce jsou perfektně odvedeny, podařilo se při nich zachovat toho dobového ducha čili se nesetřela patina prvků, které se restaurovaly. Pokud mohu být osobní, tak je to pro mne jeden z mála potěšujících momentů," říká Iva Tvrdá z útvaru hlavního architekta ostravského magistrátu.

Práci řemeslníků, která přišla na 600.000 korun, si budete moci prohlédnout i vy, a to v rámci dne otevřených dveří, který Český rozhlas Ostrava pořádá každoročně. Jak ale říká ředitel Igor Horváth, pár měsíců to ale potrvá.

"Shodou okolností v těch rekonstrukčních pracích budeme pokračovat i v prvním pololetí a čeká nás docela náročná generální rekonstrukce střechy budovy a z tohoto důvodu budeme pořádat letošní den otevřených dveří někdy v polovině září. Přesný termín se posluchači samozřejmě včas dozví," uzavírá ředitel.

autor: mik
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.