Cévní mozková příhoda. Jak ji poznáme?

2. duben 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mozek (ilustrační foto)

Cévní mozková příhoda, lidově řečeno mrtvice. Právě ona totiž stojí na jedné z předních příček onemocnění, na která se u nás nejčastěji umírá.

Porucha krevního oběhu mozku může mít pro pacienta fatální následky. O jaký stav se jedná, jaké mívá příznaky, rozsah a jak se léčí, na to odpoví primář Neurologického oddělení Městské nemocnice v Ostravě MUDr. Jan Rajner.

Pane primáři, můžete vysvětlit, co to vůbec je cévní mozková příhoda, lidově řečeno mozková mrtvice, jak asi tento pojem všichni znají... ?

Je to náhlá změna zdravotního stavu. Ta náhlost je otázka sekund nebo minut, kdy dojde k nějakému výpadku jinak běžné funkce. Nejčastěji to bývá funkce řeči nebo pohybu, citlivosti, rovnováhy, hybnosti a v horších případech i změna vědomí. Nebo kombinace těchto možností.

A co je příčinou tohoto stavu? K čemu v těle, v mozku dojde?

Hlavní příčinou je porucha cévního zásobení. A ta může být dvojí. Buď to, že se krev nedostane k buňkám, které zodpovídají za funkci mozku, tedy dochází k nedokrvení. Anebo v méně častých případech dochází – při zvláště vysokém krevním tlaku – k protržení cévy a k tomu, že krev se vylije z mozkového řečiště a poškodí tu mozkovou tkáň. Čili dochází k poškození určité části mozku a podle toho, která ta část je poškozena, se to i navenek projeví.

Takže asi je důležité zjistit, o jaký typ cévní mozkové příhody se jedná, a podle toho může lékař dále jednat?

Ano. Ta častější situace je nedokrvení mozku, je to asi přes 80 procent. A to je situace, ve které se dá pacientovi více pomoct. Ale na tom samém začátku, v tom prvním kontaktu i třeba rychlé záchranné služby, je to odlišení velmi těžké a vlastně i skoro nemožné, do okamžiku, než se udělá CT vyšetření.

Poznáme ten atak, ten stav?

Vedoucí lékař iktového centra sokolovské nemocnice Aleš Novák ukazuje jedno z lůžek pro pacienty s mozkovou příhodou

Je velice důležité stále opakovat, že je třeba na pacientovi, který změní svůj způsob řeči, změní se mu výraz v obličeji – to znamená, poklesne mu třeba koutek, nebo není schopen hýbat rukou, nohou, nebo si stěžuje na trnutí, necitlivost části těla... Tak to jsou všechno situace, při kterých je nejlépe na tu cévní mozkovou příhodu pomyslet a jediný správný způsob je volat rychlou záchrannou službu. Takže je to obličej, ruka a řeč.

Vy už máte, pane primáři, vycvičené oko, ale poznám to i já jako laik?

Když se někdo necítí, tak nechť je mu řečeno – usmějte se na mě, zvedněte ruku, řekněte mi, prosím, jak se jmenujete celým jménem, kdy jste se narodil. Když něco z toho nefunguje, je hned třeba volat tu rychlou záchrannou službu.

Jak pak poskytnout první pomoc?

To bývá častá otázka, co s tím pacientem mám udělat, jaký mu mám dát lék. Ale správná odpověď je pořád jenom jedna – zavolat 155. Tam je zkušený dispečer, který umí ještě položit specifické cílené otázky, které upřesní, jestli ta pravděpodobnost, že se jedná o cévní mozkovou příhodu, je dostatečně vysoká, aby vyrazila záchranka s houkačkou. Protože ten čas je opravdu limitován. Pacient by měl dostat účinnou léčbu co nejrychleji. Původně byl limit tři hodiny, pak se zjistilo, že pacienti, kteří lék dostanou do čtyř a půl hodiny, tak z toho mají ještě dostatečný profit. Ale čím dříve, tím budou následky menší.


Celý rozhovor s primářem Neurologického oddělení Městské nemocnice v Ostravě MUDr. Janem Rajnerem si můžete poslechnout v přiloženém audio souboru (viz 'Přehrajte si celý příspěvek' hned pod titulkem), nebo také v iRadiu, kde najdete i další záznamy pořadu Lékárna.

autor: čan
Spustit audio