Chalupy a domky v Trojanovicích na Frenštátsku ozdobí štěstí

Než ovšem členové souboru se ‚štěstím‘ na koledu vyjdou a v kostele rozdají sousedům, musí zdobeného chvojí navázat plné bedýnky. Což dá spoustu práce. Ale jak jsme se přesvědčili, trojanovická parta si přípravy téhle obnovené tradice užívá.

„Jedlička je stále zelená, neopadá, takže přináší do chalupy štěstí opravdu na celý rok. Z jiného jehličnanu se to nevázalo,“ říká paní Marie Hrnčířová ze souboru Radhošť. „Po revoluci jsme obnovili tradici, kdy se chodí po chalupách se štěstím a zpívají se koledy. Taky chodíme do kostela a to byste měli vidět, jak vždycky všichni čekají a těší se na to štěstí.“

Proč se vlastně vůbec pustili do obnovení této tradice? Paní Marie Hrnčířová vzpomíná, že už tak chodili jako děti. „Byl to pěkný zvyk, tak jsme si ho znovu zavedli,“ dodává prostě.

Kolem stolu váže větvičky parta šikovných ženských a zručných chlapů. Mezi nimi paní Dana a pan Petr, kterých se ptáme, zda mají práci nějak rozdělenou. „Jo, já mu opravuju ty špatné, které zkazil,“ říká lakonicky paní Dana.

Jedlová větvička má být ve tvaru kříže, aby bylo štěstí. „Holky napřed nachystají takové ty hvězdičky, které dělají z nastříhaných papírků, nazdobí to. A hlavně se tam musí navázat ta šňůrečka, kterou se to pak váže na ty větvičky. Musíme se trefit přesně pod ten kříž a uvázat tu hvězdičku do jednotlivých větviček,“ popisuje pracovní postup pan Petr.

Větvička pak má doma vydržet celý rok až do dalšího štěstí.

Více se dozvíte při poslechu záznamu našeho magazínu Křížem krajem (viz 'Přehrajte si celý příspěvek' v úvodu článku). Tento spolu s dalšími záznamy pořadu najdete také v iRadiu.