Co si jenom počneme?

DNA

Myslím my ženy, které jsme muže ještě tak úplně neodepsaly. Už teď naše oko někdy marně pátrá po někom alespoň trochu chrabrém, inteligentním, vtipném a přítulném, vhodném pro život ve dvou a má být ještě hůř. Mužům totiž údajně hrozí vyhynutí!

Tvrdí to alespoň jistý seriózní vědec z oxfordské univerzity, genetik Bryan Sykes. Takže jistě chápete, že se mi včera při přečtení této informace otištěné na stránkách jedněch zavedených českých novin trochu protočily panenky. Za všechno může skomírající chromozom Y, který, jak si doufám pamatujete z hodin biologie, určuje mužské pohlaví lidského embrya. Podle výsledků výzkumu zmíněného vědce prý jeví Y v porovnání s ženským X známky slabosti. Dá se tedy předpokládat, že jednoho krásného dne prostě zmizí. Říkáte, že je to fantasmagorie? Že když nebude Y, nebudou ani muži a nebude mít tedy kdo plodit další generaci? I s tím si vědí rady nejen blouznivci a autoři literatury science fiction, ale taky někteří vzdělaní pánové s tituly. Tam kde na všechno zůstane krátká příroda, nastoupí věda. I ženský genetický materiál nabízí do budoucna bohaté možnosti. Tu vezmeme buňku, tam vajíčko, kyselinu DNA a další náležitosti, a dítě je na světě. O barvě výbavičky nemusíte uvažovat, bez Y bude vždycky růžová. Všude samá žena, pro někoho možná skvělá představa, pro mne ale ne. Nezbývá mi, než se chlácholit tím, že to všechno se má odehrát za nějakých 125 tisíc let. Takže pánové, prosím vás, dělejte s tím něco. Snažte se, polepšete se, ale neodcházejte!