Dezert Štramberské uši má sice zvláštní historii, ale rozhodně si na něm pochutnáte

Štramberské ucho má specifický tvar
Štramberské ucho má specifický tvar

Když v roce 1241 vtrhli Tataři do Evropy, málokteré město se dokázalo nájezdu početného Čingischánova vojska ubránit. Svůj tábor si tatarští vojáci rozložili na úpatí kopce Kotouč. Město Štramberk obléhali několik dnů. Opevnění sice vydrželo, ale místním už docházelo jídlo i voda. Začali se tedy modlit, aby jim Pán Bůh poslal pomoc.

Tatarská historie

Podle pověsti se jí také dočkali. Pánbůh se nad Štramberskými opravdu slitoval, v noci poslal bouřku, která přinesla velkou vodu a ležení Tatarů vyplavila. Zůstaly po nich jen vaky s nasolenýma lidskýma ušima, které Tataři utínali křesťanům a posílali svému chánovi.

Jestli byly uříznuté uši tatarských zajatců skutečnou předlohou dnešní pečené dobroty, dneska už těžko dokážeme. Zato při návštěvě tohoto severomoravského městečka velmi rychle objevíme, že není ucho jako ucho. Místní je totiž vyrábějí ve dvou základních verzích: jedny jsou válené a druhé lité.

Dva druhy uší

Štramberské uši se dají podávat i plněné

Jsou dva základní recepty – jedny uši se válí, druhé lijí. Válené uši obsahují med, který činí těsto tužším a tedy vhodným pro vyválení tenkých placek a jejich následné upečení a srolování. Do litých uší se med nedává, jen cukr. Těsto je pak řídké a dá se nalít na plotnu.

Ve Štramberku byste ale marně hledali jednotný recept. Co rodina, to jiná verze. Kromě toho, že je každý majitel přesvědčen o pravosti toho svého, také jej přísně střeží a předává z generace na generaci.

Tajný recept

Například František Šubrt našel rodinný recept na půdě své staré dřevěnky. Když ji vyklízel, objevil ve starém vojenském kufru balík starých not a mezi nimi recept. Byl ale zvláštní, ve čtyřech jazykových verzích. První byla z roku 1720, rozluštil až tu poslední, česky psanou, v místním nářečí. A byl to právě recept na válené uši.

Jeho kompletní znění nechce pan Šubrt prozradit nikomu. Jasné ale je, že se do něj dává režná chlebová mouka, grahamová mouka, med, cukr, vajíčka, citronová kůra, badyán, pepř, hřebíček, anýz, kardamom, muškátový oříšek, nové koření, trocha rodinného tajemství a hlavně hodně lásky.

Od začátku roku 2007 jsou Štramberské uši prvním českým potravinářským výrobkem, kterému Evropská unie přiznala ochranu

Štramberská nabídka

Pokud se ale do Štramberku budete chtít někdy vypravit sami, nezapomeňte, že zajímavá tam není jen tamní cukrářská dobrota, ale třeba i tzv. Trúba, zřícenina hradu nejasného původu. Nedaleko města je i jeskyně Šipka, místo nálezu pozůstatků neandrtálského člověka a také tam můžete vidět létat Jasoně modrookého, velmi vzácného motýla, kterého jinde v Česku nemáte šanci spatřit.