Falešné Vítkovice na Hlučínsku. Po stopách kamuflážní makety železáren
Měla zmást spojenecké letce a uchránit pro Němce strategické železárny v ostravských Vítkovicích před bombami. O existenci 'falešných Vítkovic' na Hlučínsku se dochovalo jen málo. Co zbylo, zaznamenala v památníku v Hrabyni Petra Štrymplová.
Poblíž Háje-Smolkova a Koutů na Hlučínsku existuje rozsáhlý prostor, kde za druhé světové války stávala utajená fabrika. Měla dřevěné komíny, falešné koleje a přísné utajení i dozor.
Měla zmást spojenecké letce a uchránit pro Němce strategické železárny v ostravských Vítkovicích před bombami. Iluze měla být dokonalá. Z napodobeniny hutí „falešných Vítkovic“ se dokonce kouřilo a dřevěné tovární haly a komíny byly osvětlené.
O existenci kamuflážní makety železárny poblíž Háje-Smolkova a Koutů na Hlučínsku se dochovalo jen málo. Přetrvala spíš ve vzpomínkách pamětníků.
„Kousíček za viaduktem je louka a dostaneme se k velkému splavu, kde na opačné straně, na druhém břehu byly postaveny ty dřevěné Vítkovice. Rozšiřovaly se a pokračovaly přes Mokré Lazce až ke Koutům,“ vzpomíná paní Božena Martiníková, zaměstnanec památníku a pamětnice.
„V podstatě to, co bylo za řekou, už patřilo říši. To, co bylo z té naší strany před řekou, byly Sudety. Takže vlastně obyvatelé, kteří v té říši žili, automaticky rukovali do Wehrmachtu. I proto to bylo postaveno na jejich území,“ vysvětluje vedoucí hrabyňského památníku Kamila Poláková.
Dřevěné bombardování
Ostrava byla pro německou výrobu a zbrojní průmysl důležitým centrem, které bylo zapotřebí uchránit před nálety. Zda ovšem na dřevěnou vějičku někdo ze spojeneckých pilotů sedl, není známo.
„Říká se, že Angloameričané o té dřevěné maketě věděli, a chtěli je vystrašit. A na tu dřevěnou maketu hodili dřevěnou bombu,“ dodává Poláková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
