Halda Ema. Oblíbené místo výletníků i teplomilných brouků

24. červen 2015

Vrchol haldy Emy se tyčí v nadmořské výšce přes 300 metrů a patří k nejvyšším ve městě. Tuny hlušiny vytěžené před lety z okolních uhelných dolů dodnes uvnitř haldy prohořívají.

Po žluté od zoo nebo z Černé louky. To jsou nejlepší způsoby, jak si vyšlápnout na ikonu ostravských kopců. Pokud se tam chystáte vyrazit, nemusíte se obávat extrémně náročného výstupu. Co se vám ale rozhodně vyplatí, jsou dobré boty. Upravenou cestu z městských částí vystřídají na značené turistické trase lesní pěšiny a poté kamenitý a prašný terén vzhůru na vrchol.

„Šlapeme převážně po horninách české části hornoslezské pánve, protože ta hlušina z dolu, která tady byla sypaná, to je ten karbon. Jsou to jílovce, pískovce, tu a tam takzvané brousky, což jsou vlastně sopečné horniny, ztužený sopečný prach smíchaný s nějakým pískem,“ vyjmenovává geoložka Ostravského muzea Eva Mertová.

Před rekultivací v 60. letech 20. století se ale halda zavezla i jiným materiálem – převážně písky a nějakou ornicí.

1200 °C pod botami

Halda začala hořet podle dochovaných údajů kolem roku 1952. Hlavní požár se podařilo uhasit o dvacet let později, ale pořád doutná a uvnitř je teplota kolem 1200 stupňů.

„V tom se literatura také nemůže shodnout, protože podle tabulek ty karbonské horniny nejsou příliš náchylné ke vznícení, přestože je v nich rozptýleno poměrně dost uhlí. Jsou teorie, že může dojít k samovznícení, další hovoří o tom, že haldu mohl někdo vypálit při pálení trávy nebo mohla být zasažena bleskem,“ nabízí různé varianty geoložka.

Ještě před sto lety byste haldu Emu ale hledali marně. Její historie se totiž začala psát kolem roku 1920. Tehdy se do oblasti Slezské Ostravy na pravém břehu řeky Ostravice začala navážet hlušina z několika okolních uhelných dolů, a halda byla na světě.

Horní část haldy zbarvují pocelanity dočervena

Dnes je halda technickou památkou a také stále oblíbenějším výletním místem. Geoložka Eva Mertová během sezóny podniká výpravy na Emu i dvakrát týdně. Přírodovědné exkurze, které pořádá Ostravské muzeum, se těší oblibě jak škol, tak i seniorů.

Duby z Ameriky a brouci z Indie

„Během plánované rekultivace v šedesátých letech tady Ostravské lesy provedly výsadbu okrasných i jiných stromů a keřů. Kromě toho se tady objevily i dřeviny z náletu, takže je tady taková zajímavá směska,“ dodává geoložka.

A tak tady rostou břízy, akáty, vrby a topoly. A kromě toho třeba vysázené duby červené – dřevina, která byla dovezena z Ameriky.

„Živočichové jsou tady taky zajímaví, protože jsou tady různí teplomilní brouci, kteří nikde jinde nejsou. Byl tady například nalezen brouk, který pochází z Indie, a taky jeden z Austrálie. Jak se sem dostali, o tom se vedou dohady. Zřejmě ale s dovozem železné rudy,“ říká Eva Mertová.

Na haldě ale můžete potkat i běžnou lesní zvěř, jako jsou srnky, zajíci, lišky. Žije tady a hnízdí řada druhů ptáků.

Z Emy (za příznivých povětrnostních podmínek) uvidíte nejen celou Ostravu ale i panorama Beskyd
autor: čan
Spustit audio