Hroby uctívaných předků: Dlouhé mohyly v historické paměti a třetí nejstarší tištěná mapa Čech
Dlouhé mohyly, 4. část: Předkové a historická paměť (4:24) – Procházka červencovou oblohou (21:59) – Nový a přesný popis Království českého od Pavla Aretina (27:18)
V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme výzkum britských vědců, kteří v ugandských pralesích hledají léčivé rostliny za pomoci šimpanzů, povíme si o objevu lodního vraku z pozdní doby bronzové, který naznačuje, že se tehdejší plavci nijak nezdráhali vyplout na širé moře mimo dohled pevniny, zmíníme se o zdravotních problémech starých Egypťanů z přelomu letopočtu, jak o nich svědčí výzkum jednoho pohřebiště nedaleko Asuánu, představíme novou družici SVOM, lovce gama záblesků z vesmírných dálav a zmíníme se o úspěchu čínských vědců a techniků – přistání návratového pouzdra sondy Čchang-e 6 se vzorky půdy z odvrácené strany Měsíce.
Dlouhé mohyly: hroby uctívaných předků?
Dušníky, Vražkov a Račiněves. Tři obce na Podřipsku, kde byly nedávno objeveny a prokopány dlouhé mohyly z období eneolitu, staré více než pět a půl tisíce let. Přestože se původně jednalo o rozměrné stavby, dlouhé někdy i přes sto metrů, každá z nich byla původně určena jen pro jednoho pohřbeného člena tamní komunity. V případě mohyly v Dušníkách, o které jsme si povídali před týdnem, to byl dokonce zhruba desetiletý chlapec. Z jakého důvodu se mu dostalo tak honosného pohřbu, o tom archeologické prameny mlčí. Mohly se informace o účelu mohyl a významu pohřbených jedinců uchovat v místní paměti třeba i několik tisíciletí?
V mohylách na Podřipsku a jejich blízkém okolí se kromě primárního pohřbu našly i další, mnohem mladší hroby; mrtví do nich byli uloženi stovky až tisíce let po zbudování samotných mohyl. Jak si to archeologové vysvětlují? O tom hovoří Petr Krištuf z Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni, který tyto mohyly zkoumal. Tradice, podle níž byly dlouhé mohyly místem odpočinku významných předků, zřejmě přetrvávaly po tisíce let. Mohlo to tak být i v případě mohyly ve Ctiněvsi, kde jsme před časem naše povídání začínali? Mohyly na Podřipsku, budované z černozemě, padly nejspíše za oběť zemědělcům, kteří je od 18. do první poloviny 20. století rozorávali a úrodnou půdu rozváželi po okolí. Jen mohyla v Dušníkách jako zázrakem přežila, i když jen jako drobné, asi metrové převýšení okolního plochého terénu.
Nový a přesný popis Království českého
Nejstarší tištěnou mapou Čech je Klaudiánova mapa, vydaná v roce 1518 mladoboleslavským lékařem a nakladatelem Mikulášem Klaudiánem. O padesát let později byla v Lipsku vytištěna druhá mapa Čech, jejímž autorem byl německý luterský farář, spisovatel a kartograf Johann Criginger. Třetí nejstarší mapou Království českého je mapa kartografa Pavla Aretina z Ehrenfeldu z počátku 17. století. Vzácnou mapu, která se dochovala jen v několika málo exemplářích, představila před časem publikace nakladatelství Karolinum.
„Nový a přesný popis Království českého“, známější jako Aretinova mapa, je o celé století starší, než slavná Müllerova mapa Čech z roku 1720. Kdo byl Pavel Aretin? Co se ví o jeho osudech a také o okolnostech vzniku samotné mapy, která nejspíš sehrála významnou roli i na bojištích třicetileté války? Stál za jejím vznikem nějaký konkrétní zadavatel? O tom hovoří ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Eva Novotná.
Související
-
Archeologové u Račiněvsi nedaleko Roudnice nad Labem našli druhou nejdelší mohylu v Česku
Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni u Račiněvsi na Podřipsku objevili druhou nejdelší mohylu v Česku z pozdní doby kamenné. Uvnitř našli 2 různě staré hroby.
-
Falšovaný Egypt: na stopě padělatelů starožitností a návštěva pravěké „posvátné krajiny“ pod Řípem
Na stopě padělatelů egyptských starožitností (4:21) – Historické souvislosti: Kant a jeho antinomie (20:57) – Dlouhé mohyly, 3. část: Posvátná krajina pod Řípem (26:05)
-
Horká i studená oblaka vesmíru a pět století stará šifra mistra Klaudyána
Mezihvězdná hmota: astronomka Soňa Ehlerová – 500 let Klaudyánovy mapy, 1. část: Eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky UK – Procházka únorovou oblohou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://ostrava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://ostrava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.