Jak se dostal lev do českého národního znaku? Vypráví o tom legenda o Bruncvíkovi. Ten ale zřejmě neexistoval
Když jdete po Karlově mostě z Malé strany na Staré město, můžete při pohledu vpravo na jednom z pilířů vidět sloup se sochou. Znázorňuje muže v bojové zbroji, který v pravé ruce drží zlatý meč a levou se opírá o znak města Prahy. Za rytířem pak leží lev.
Socha z roku 1886 představuje legendárního rytíře Bruncvíka, který prý vládl moudře a spravedlivě. Namísto zemského znaku orlice se rozhodl získat lepší erbovní znamení, a proto se vydal s početnou družinou do světa.
Zažíval různá dobrodružství, při kterých jednou narazil na lva bojujícího s drakem. Rozhodl se pomoci lvovi, kterého zachránil a zvíře ho pak věrně následovalo po zbytek života. Tak se podle legendy dostal lev do českého národního znaku.
Existence rytíře Bruncvíka nebyla nikdy doložena. Jeho reálným předobrazem byl pravděpodobně vévoda Jindřich Lev z Brunšviku. Ve stejnojmenném městě nechal roku 1166 instalovat monumentální bronzovou sochu lva, která symbolizovala jeho moc.
Vévoda z Brunšviku a jeho socha lva se tak zdají být jasnou inspirací pro legendu o Bruncvíkovi. Jeho dobrodružné cesty po světě jsou pravděpodobně českou verzí příběhů o Sindibádovi či Odysseovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
