Jak se slavily Vánoce kdysi v romských rodinách
Tušíte, proč kdysi Romové před štědrovečerní večeří chodili ke studni a utírali se do červeného ručníku? A z jakého důvodu svazovali po svátečním jídle lžičky k sobě? Romské rodiny věřily v magii vánočních tradic.
Slovo „Karačoňa" znamená pro Romy Vánoce. Tradiční svátky se spoustou vánočních obyčejů znamenají pro romské rodiny velkou oslavu. Kdysi byli Romové zvyklí dodržovat taky různé pověrečné úkony, které jim měly zajistit zdraví, peníze nebo soudržnost rodiny.
„Pro Romy je rodina velká vzácnost a tu rodinnou soudržnost zejména o Vánocích dodržují. Vánoce jsou pro ně velkým svátkem a nejvíce slaví Štědrý den,“ říká Eva Hovorková, etnografka z Muzea Těšínska.
I když mnohé zvyky přejali kdysi Romové od majoritní společnosti, přece jen se někdejší oslavy tradičních vánočních svátků v romských domácnostech nějak lišily. Třeba v tom, že dodržovali různé pověrečné úkony a silně věřili v jejich magii. Taky měli trochu jinak svátečně navařeno.
„Samotná večeře začínala tím, že do té domácnosti vcházel nejstarší muž, v ruce držel bochník chleba, ve kterém byla svíce. Nebo také měl v jedné ruce bochník a ve druhé nesl med. Požehnal všem přítomným, poděkoval Bohu za to, že se dožili všichni ve zdraví, medem jim udělal křížek na čele, společně se pomodlili a zahájili večeři,“ popisuje Hovorková.
O romských Vánocích se více dovíte v záznamu našeho magazínu Křížem krajem – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
