Jalovec

Modročerné bobule zvané jalovčinky jsou plody stálezeleného jehličnanu jalovce. Jeho původ je v Evropě a Americe. Samotné bobule jsou v syrovém stavu velmi hořké až svíravě pryskyřičné chuti. Používají se usušené. Obsahují cukr, pryskyřici, glykosidy, silice a fytoncidy, které povzbuzují chuť k jídlu. Plody působí silně močopudně přímým drážděním ledvin a mají dezinfekční účinky. Plody a hlavně jehličí silně dráždí kůži. Jako bylina se jalovec používá při zánětu močového měchýře, revmatismu a pakostnici. Inhalování par z čerstvého jalovce působí příznivě proti kašli, při nachlazení a katarech. Naši předkové věřili, že pomáhá při infekčních nemocech jako je mor a také při hadím uštknutí. Zralé sušené plody jalovce prokrvují sliznici trávicího traktu a zlepšují trávení. Působí proti nadýmání, ulehčují dýchání a jsou vhodné do těžko stravitelných pokrmů. Jalovec planě roste na horách jižní a střední Evropy, od Pyrenejí přes Balkán na Krym a Kavkaz, kde roste na horách. Najdeme ho i v Malé Asii, na jižním Uralu, ve stepním pásmu Sibiře i v severním Mongolsku. U nás se objevuje v Karpatech. Roste většinou na suchých a slunných horských stráních, daří se mu na vápencových skalách. Starověk považoval aromatický keř za kouzelnou rostlinu s magickými silami, kterou využíval i k náboženským obřadům a vykuřování domů. Už ve druhém století před naším letopočtem z něj vojáci vyráběli močopudné víno. Za nejlepší močopudný prostředek ho považoval lékař Jan Černý už na počátku 16. století. Ve svém herbáři píše, že jalovec "kúřením a dýmem svým jedovaté věci zapuzuje a moče zástavu probořuje". V lidových pověstech se keř i jeho bobule spojují s představou ochrany a útočiště. Svatá rodina se prý ukryla pod větvemi jalovcového keře, když prchala před Herodem. Také Římané věřili, že je tento keř ochrání. V mnoha starých pověstech je jalovcový keř symbolem ochrany. Je málo rostlin, které byly spojeny s tolika tajemnými pověstmi. Před jalovcovým keřem se smekal klobouk a kdo jej záměrně zničil, přivolal neštěstí. Kdo si zastrčil za klobouk větvičku jalovce, byl chráněn před nemocemi. Něco na zub Jalovec je oblíbeným kořením myslivců, proto se hlavně užívá při kořenění zvěřiny. Drcenými jalovčinkami se obaluje očištěná zvěřina před úpravou, aby dozrála. Přidává se i do rybích marinád, někdy také do guláše, chceme-li mu dodat divokou příchuť, ale i při pečení drůbeže. Koření se jím kysané zelí, kapusta a červená řepa. Dá se použít spolu s koriandrem k nakládání masa před uzením. Mleté jalovčinky bývají součástí speciálních kořenících směsí. Používají se taky k výrobě pálenky zvané borovička a jsou hlavní chuťovou a vonnou složkou ginu. Jalovec bychom měli přidávat do jídel hůře stravitelných, nadýmavých a tučných. O vánočních svátcích krásně provoní dům na plotně starých kamen. První z dnešních pokrmů si můžete připravit kdykoli, na druhý právě nastal vhodný čas, protože v obchodech se začíná objevovat zvěřina. Takže pokud máte chuť na něco pikantního, připravte si jalovcové kolínko a kančí ragú. Nejdříve si upečeme koleno. Tedy ne své vlastní, ale vepřové. A nejlépe hned dvě. Kromě nich potřebujeme 2 paličky česneku, 2 cibule, 1/2 l světlého piva, rozmarýn, jalovec a sůl. Kolena vykostíme podélným řezem, oškrábeme kůžičku, posolíme, potřeme česnekem, jalovcem a snítkou rozmarýnu. Vše pevně srolujeme a upevníme motouzem. Kolena posypeme cibulí pokrájenou na kolečka a zalijeme na několik hodin pivem. Pak pečeme ve středně vyhřáté troubě asi hodinu za občasného polévání výpekem, až zůstane malé množství šťávy a kolínka jsou pěkně zlatavá. Podáváme je teplá i studená s pečivem a pivem. Na kančí ragú si připravte 600 g kančí plece, 100 g kořenové zeleniny, 50 g cibule, 80 g margarínu, 30 g hladké mouky, 10 g rajského protlaku, 50 g višňového džemu, jeden pomeranč, bobkový list, celý pepř a nové koření, tymián, 8 kuliček jalovce, půl citronu, sůl a cukr podle chuti. Maso pokrájíme na malé kostičky, osolíme a nakrájíme kořenovou zeleninu, cibuli najemno, z citronu oloupeme žlutou kůrku, odstraníme bílou slupku a dřeň pokrájíme. Na polovině tuku osmažíme postupně zeleninu, cibuli, maso, vsypeme koření, cukr, citrónovou kůru a dřeň a vmícháme rajský protlak. Vše zalijeme asi půl litrem vody a vaříme doměkka. Ze zbývajícího tuku připravíme s moukou jíšku. Z masa vybereme kuličky koření a bobkový list a vše zahustíme jíškou, přidáme džem a krájený pomeranč. Hotového ragú je asi 1 litr a podáváme ho nejlépe s knedlíkem a červeným vínem.