Jedním z důležitých článků šíření moru v Českých zemích byly blechy. To ovšem platilo jen pro variantu dýmějovou
První zmínky o takzvané černé smrti, tedy moru, v českých zemích pocházejí z roku 1349. Samotná epidemie vypukla v černomořské oblasti už dva roky předtím a odtud se rychle šířila, hlavně po námořních obchodních trasách.
Jedním z důležitých článků šíření nákazy byly blechy, které se nakazily od krys a dalších hlodavců. V jejich těle bakterie způsobující mor může cestovat na velké vzdálenosti, aniž by svého nositele zahubila. To ovšem platí pouze pro variantu dýmějovou – mor plicní se přenáší kapénkovou infekcí.
Dalším faktorem šíření byla i takzvaná malá doba ledová, kdy se změnilo počasí a následovala neúroda a hospodářská krize. To vše oslabilo odolnost populace vůči nové nemoci.
Mor dodnes představuje obraz hrůz, které kdysi postihly České země hromadným umíráním, vylidnily města a vesnice a ty, kteří náhodou přežili, zanechaly vystavené zoufalství, hladu, bídě a strachu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
