Jeskyně Šipka ve Štramberku svého času doslova přepsala učebnice
Štramberk, známý široko daleko jako Moravský betlém, má hned několik lákadel - městskou památkovou rezervaci lidové architektury, hradní věž Trúbu, Muzeum Zdeňka Buriana anebo také Štramberský kras. Právě v této geologicky zajímavé lokalitě leží na úbočí hory Kotouč jeskyně Šipka.
Jen pár let po objevu lebky a kostí v německém Neandertalu vydala také jeskyně Šipka svůj skrytý poklad – spodní čelist pravěkého dítěte. Objevena byla 26. srpna 1880 téměř na dně jeskyně ve skalním výklenku v nejstarší kulturní vrstvě na okraji ohniště.
O ohromující nález se zasloužil Karel Maška. Gymnaziální profesor zkoumal s najatými dělníky lokalitu už nějaký čas. Jeskyně totiž až do té doby vězela pod nánosem usazených hornin.
Podle archeologů poskytovala jeskyně člověku útočiště již před více než 32 tisíci lety. Od té doby se zde vystřídalo mnoho lidských kultur. Během teplých období poslední doby ledové zde sídlili neandrtálci a gravettienští lovci mamutů a na konci poslední doby ledové to byli magdalénienští lovci sobů.
Stovky archeologických nálezů
Tito lidé po sobě zanechali stovky kamenných nástrojů z místního křemence, pazourku a křišťálu. Některé z dalších nalezených skvostů, které byly součástí měděného a bronzového pokladu, jsou v kopii k vidění v Městském muzeu ve Štramberku.
Jeskyně Šipka patří k těm větším na Moravě. Rozměrný portál jeskyně se nachází na severním úbočí hory Kotouč. Za krátkou vstupní chodbou následuje dno propástky, která vede do dvou chodeb – Jezevčí díry a Krápníkové jeskyně.
Jezevčí díra, kde se objevila pravěká čelist, je nízká a úzká. Krápníková jeskyně má mnohem výraznější parametry, vysoká je 6 a dlouhá 38 metrů. V její přední části jsou na stropě patrné zbytky někdejší bohaté krápníkové výzdoby.
Jeskyně Šipka leží na Lašské naučné stezce a poměrně pohodlně se k ní dostanete po značené trase ze štramberského Národního sadu. Dále pak můžete pokračovat na vrchol Kotouče, Jurův kámen, přes náměstí až na Zámecký vrch se štramberskou Trúbou.
Další podrobnosti o jeskyni ale také o sbírkách ve štramberském Městském muzeu se dozvíte v našem magazínu Křížem krajem. Záznam najdete spolu s dalšími pořady v iRadiu, poslechnout si ho můžete i zde (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
