Ke kolovrátku sedneme v jedné staré chalupě na Gruni v Beskydech

15. prosinec 2014

Kdo dneska umí příst stejně zručně jako pohádkové přadlenky? Možná byste se divili, ale v Beskydech u kolovrátku najdete dokonce i chlapy. Horal a chovatel ovcí Petr Šimeček ze Starých Hamrů naučil příst i své čtyři dcery.

Vypadá to jednoduše. Sednete za kolovrátek, roztočíte kolo správným směrem a šlápnete šikovně do rytmu. Ve skutečnosti může být předení docela věda. Na první pokus možná pohoříte, ale pokud jste stejně šikovní jako horalé v Beskydech, můžete si po večerech spříst klubka vlněné příze na hřejivé svetry.

„Je třeba se naučit šlapat tak, aby se točil na pravou stranu. A to je možná ještě těžší než ten druhý úkon – v pravé ruce zase držím trochu z kramplované vlny a třeba prsty pravidelně pouštím. A to je všecko. Nic na tom vlastně není,“ říká Petr Šimeček.

Horal Šimeček by si s pohádkovými přadlenkami v ničem nezadal. Ke kolovrátku sedl už v dětství a příst ho naučila babička. On pak tohle starodávné umění předal svým dcerám.

Tři večery na svetr

„Podívejte se, jak se pěkně vytahuje tady ta nitka,“ ukazuje na vlnu mezi prsty. „Kolovrat ji vytahuje sám a já jenom udržuju to správné množství.“

„Dá se to dělat i potmě, u televize. Já za tu hodinu mám dvacet deka a za tři večery mám na svetr, protože na svetr je třeba šedesát deka,“ dodává horal.

Za hodinu dvacet deka...

Vypadá to jednoduše, ale věřte, že netrénovaná a nezkušená přadlenka u kolovrátku nejdříve pohoří. Pod trpělivým vedením Petra Šimečka ze Starých Hamrů si v chalupě na Gruni zkusila příst autorka magazínu Křížem krajem i její průvodce Lubomír Jančura.

Jak jim kolovrátek šlapal? Poslechněte si v přiloženém audio souboru (viz 'Přehrajte si celý příspěvek' v úvodu článku). Jisté ale je, že na svetr by oba předli zřejmě hodně dlouho.

Spustit audio