Kombinace více druhů léků může víc uškodit než pomoci. Nebezpečí je už u pěti léků

„Mám na cukrovku léky, na tlak, na nervy,“ vyjmenovává šestašedesátiletá paní Marie Vondálová. Každé ráno spolkne šest tablet. Většinu z nich jí předepsal lékař specialista.

Jaké užívá další léky, na to se jí, jak tvrdí, nikdo v ordinaci neptal. „Po těch posledních, které brala, ale přišly problémy. Měla jsem alergii, jo, různé pupínky se mě udělaly a bylo mě špatně od žaludku. Paní doktorka mě to vysadila, které mě neseděly, a nasadila mě jiné,“ dodává.

Vzájemné působení různých léků většinou kontrolují praktičtí lékaři. Ne vždy to ale třeba kvůli plným ordinacím stíhají. Ani lékaři specialisté pokaždé neuhlídají možné vlivy předepsaného léků na ty další, které už pacient bere.

Změna u každého desátého pacienta

V nemocnicích je zkoumají speciální oddělení. „Asi u každého desátého pacienta musíme zasáhnout a léky je nutné změnit, aby se vzájemně negativně neovlivňovaly,“ říká klinická farmaceutka Hana Nováková.

Zkoumá léky u pacientů v Městské nemocnici Ostrava a pomáhá i praktikům, kteří sem seznam léčiv pacientů zasílají. „Praxe ukazuje, že praktičtí lékaři nestíhají. V roce 2022 jsme zhodnotili medikaci zhruba 3000 pacientům a z toho 20 procent bralo dlouhodobě osm a více druhů léčiv, se kterými už přišli do naší nemocnice,“ dodává Nováková. Za nebezpečné množství léků je přitom lékaři považováno užívání pěti léků najednou.

Ve Fakultní nemocnici Ostrava kombinace sleduje Oddělení klinické farmakologie. Zásadní ale podle farmakologů je zjistit negativní vlivy léčiv ještě předtím, než je pacient začne užívat. „Tady by pomohla, nebo pomůže asi umělá inteligence – během krátké doby tomu lékaři říct co a jak,“ říká profesor klinické farmakologie Milan Grundmann.

Systém, který vyhledává možné negativní vlivy léků, už některé nemocnice mají, podle Grundmanna, ale určitě není v ordinacích praktických lékařů. Právě tam by se podle něj umělá inteligence hodila.