Kosárna v Karlovicích – jedinečná ukázka tradiční architektury Jesenicka

10. červenec 2015

Kosy, dráty a nejrůznější nářadí. Právě výroba těchto na vesnici nepostradatelných věcí je spojena s historií cenného, památkově chráněného objektu Kosárny v Karlovicích na Bruntálsku.

Venkovské bydlení z časů našich prababiček nebo také expozice lesnictví. To jsou lákadla Muzea Kosárna v Karlovicích, kde samotný objekt Kosárny z roku 1600 patří svým stylem a dochovanou architekturou ke zcela mimořádným.

Kosárna, která loni rozšířila seznam kulturních památek, je součástí areálu, kde prohlídka muzea pokračuje také v dodnes dochovaném chlévě, špýcharu a stodole. Návštěvníkům ukazuje, jak tady kdysi lidé žili, bydleli a pracovali.

„Snažíme se vycházet z toho, jak to tady kdysi bylo, jak lidé na Bruntálsku žili. Takže i vystavované předměty převážně pocházejí z této oblasti,“ říká historička umění Ľubica Mezerová.

Kosárna je jediným zachovaným objektem pro oblast kdysi typické jesenické architektury. Kdysi se tu zpracovávalo železo z místních hamrů a později tu byla výrobna zemědělského náčiní včetně kos. Odtud také poněkud zvláštní název.

Letní soutěž Křížem krajem 2015

„Na výrobu kosy tady měli takový speciální grif, protože to byl materiál, který se musel vykovat na tenký plech a potom ten list podle nějakého vzoru vystříhat. A muselo se počítat s tím, že čím víc se používá, tak tím víc se na konci klepe, aby byla úzká,“ vysvětluje historička umění.

Každý kovář na kosu, kterou vyrobil, přidal vlastní značku. „A ty značky jsou velmi zajímavé, takže začínáme dávat dohromady i takovou malou galerii těch značek,“ dodává Ľubica Mezerová.

Kosárnu můžete navštívit během hlavní sezóny, která trvá od dubna do října, denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin.

autor: čan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.