Křížem krajem: Zvonkohra ostravské staré radnice hraje už osm let
Jsou v samotném vršku radniční věže, pěkně tělo na tělo. Jejich srdce bijí v dokonalém souladu a přesně podle počítačového zadání. Dvaadvacet zvonů na Staré radnici v Ostravě tvoří unikátní zvonkohru, která Ostravanům denně vyhrává už osm let. Slyšet ji můžete vždy chvilku před odbitím celé hodiny.
Poprvé se jejich klinkavé hlasy rozezněly v roce 2005. To byla radnice po velké rekonstrukci a město slavilo šedesát let od svého osvobození. Zvonkohra umí zahrát podle nálad rázovitého kraje. Janáčka, lidovky i písničky havířů. A lidem se atrakce trefuje do noty.
V jednym dumku na Zarubku, měl raz chlopek švarnu robku... V notoricky známé verzi zpívá krajovou lidovku Jarek Nohavica. Ale nám ji v magazínu Křížem krajem zanotoval ostravský hudební skladatel, který ji upravil pro věžní zvonkohru.
Bývalý rozhlasák a pedagog Leon Juřica zkrátil a převedl do notové podoby i známé melodie z děl Leoše Janáčka anebo zemité popěvky z prostředí havířského řemesla.
„Vycházel jsem z toho, co jsem učil na konzervatoři a na vysoké škole, z hudebních forem. Takže nejmenší část je osmitaktová a malá písňová forma – nejmenší má šestnáct taktů. Tak jsem to zkrátil na tu malou písňovou formu, aby to nebylo dlouhé. Je to na počítači ovládané a zajímavá ta zvonohra je v tom, že každou hodinu se hraje jiná melodie,“ vysvětluje Juřica.
Věž staré radnice ukrývá dvaadvacet zvonů odlitých zvonaři v Brodku u Přerova. Ten nejtěžší má přes 200 kilogramů a jeho srdce bije opravdu pro Ostravu. Doslova značí Město v pohybu.
„Latinsky Urbs in mótu. Ta Ostrava se opravdu pořád mění před očima a je neustále krásnější,“ říká ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová.
Do zvonařského bronzu ostravské zvonkohry jsou vyryta jména významných osobností, které se zasloužily o rozvoj města. Starostové, primátoři, ale třeba i biskup Bruno ze Schauenburku.
Pár minut před celou
Zvony z věže vyhrávají od roku 2005, denně od osmi do osmi a kuriózně vždy pár minut před celou.
„Protože jsme nebyli první, kdo jsme do Ostravy se zvonkohrou přišli. Není to v pravém smyslu zvonkohra, je to vlastně zvuk zvonů ze Slezskoostravské radnice, která je tady za řekou Ostravicí. A proto, aby ty zvuky nekolidovaly, tak jsme se rozhodli trošičku předběhnout Slezskou Ostravu. Zvonkohra tady zaznívá většinou tři nebo čtyři minuty před celou hodinou,“ vysvětluje Lenka Černíková z Ostravského muzea.
Více o ostravské zvonkohře si můžete poslechnout v záznamu magazínu Křížem krajem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
