Kukuřice

11. prosinec 2003

Přestože jde o obilovinu, považujeme ji spíše za zeleninu. Starověká kulturní plodina je nejen vydatnou potravinou, ale i lékem, který používali Aztékové při úplavici a infekcích močového ústrojí.

Nejrozšířenější je kukuřice cukrová. Její zrna mají menší obsah škrobu, hodně dextrinu a bílkovin. Zrna obsahují zásadotvorné minerální látky, nejvíce draslíku, fosforu, vápníku a hořčíku, dále je v nich železo, zinek, měď, mangan a nepatrně sodíku. Na vitaminy není obzvlášť bohatá, obsahuje vitamin C, některé vitaminy řady B a taky A a E. Olej obsažený v klíčcích se lisuje pro kuchyňské využití. Kukuřice je docela dobrým zdrojem pektinů podporujících zažívání a dobrý stav cév. V léčitelství se využívají hlavně hedvábné květové tyčinky. Působí mírně močopudně a uklidňují podráždění a záněty močového měchýře, pomáhají také při problémech s prostatou. Podle starých babských předpisů mohou pomáhat i při nočním pomočování dětí. Cukrová kukuřice dostala jméno podle vysokého obsahu sacharidů v zrnech a ve stéblech. Proto se hodí i jako krmivo i k silážování. Nejstarší ze všech odrůd je takzvaná měkká kukuřice, která má moučná zrna bohatá na škrob. Oblíbená je také pukancová kukuřice, kterou po zahřátí v troubě proměníme v popcorn. Jako krmivo pro dobytek se osvědčila kukuřice ,,koňský zub", jejíž obilky jsou shora promáčklé. Kukuřici člověk pěstuje už asi 2500 let, byla to nejrozšířenější rostlina předkolumbovské Ameriky, hlavně v Peru a Bolívii. Byla jednou z prvních pozdravů od Indiánů, který přivezl Kolumbus ze své první americké cesty v roce 1493 do Španělska. Kukuřice sehrála významnou roli v životě mnoha amerických indiánských kmenů, protože byla jejich hlavní potravinou. Rozvinuté civilizace Aztéků a Mayů ji dokonce ctili jako božstvo. V Evropě se ji od Španělů naučili používat Francouzi a Italové, z Itálie se přes Černomoří dostala do Ruska, Portugalci ji na svých výpravách zavezli do Afriky a jihozápadní Asie. Na naše území ji údajně přinesli kočovní cikáni, kteří ji na jižní Slovensko a Moravu přenesli patrně z Turecka a Rumunska v 17. století, proto se jí také říkalo turecká pšenice nebo turecké žito, na Moravě se také setkáte s označením turkyně. Kukuřice je původem z teplých a vlhkých tropických a subtropických oblastí. Tato rostlina je však neobyčejně přizpůsobivá, proto se zabydlela i u nás. Po pšenici je společně s rýží nejrozšířenější a nejvýnosnější obilninou světa. Největšími dodavateli jsou Spojené státy americké, Čína a Brazílie. Cukrová kukuřice jako potravina se sklízí ještě mléčná až vosková. Používají se i mladé palice. Něco na zub V kuchyni starých Indiánů kdysi převažovaly jen vařené a pražené obilky kukuřic, vařily se také polévky ze samčích květenství a pylu. Později se stala chlebovou obilovinou, uplatnila se i při přípravě kaší nebo placek. Vyrábějí se z ní taky oblíbené snídaňové lupínky, takzvané cornflakes. Typickou letní pochoutkou je kukuřice vařená v osolené vodě nebo pečená na grilu a omaštěná máslem. Kukuřičná zrna můžeme koupit mražená nebo sterilovaná ve slaném nálevu. Hodí se do rizota, do salátů i do teplých pokrmů. A právě žlutá zrnka použijeme při našem přírodním vaření. Nejdříve si připravíme rychlou mexickou pánev. Potřebujeme půl kilogramu mletého masa, nejlépe hovězího, 1 konzervu bílých fazolí v kečupu, 1 malou konzervu sterilované kukuřice, 1 zelenou papriku, bazalku, koření na chilli con carne a pepř. Na rozehřátou pánev dáme mleté maso, které dobře rozdrobíme a opečeme ze všech stran. Přidáme koření a na tenké proužky pokrájenou papriku a chvíli dusíme, potom vmícháme obsahy obou konzerv a prohřejeme. Podáváme s rýží, těstovinami, chlebem nebo kukuřičnými tortilovými lupínky. Druhý recept je domáčtější. Na dobrou večeři si připravte čtyři vepřové kotlety bez kosti, sůl, pepř, kmín, olej, sáček mražené kukuřice, dvě rajčata, zelenou papriku, asi 100 gramů strouhaného sýru a malý kelímek sladké smetany. Jak už suroviny napovídají, půjde o kalorickou bombu. Ale tak už to chodí. Kotlety naklepejte, posolte, opepřete, pokmínujte a zprudka po obou stranách opečte. Potom je dejte do zapékací mísy, posypte kukuřicí a obložte na plátky nakrájenou zeleninou a dejte péct. Když už jsou kotlety se zeleninou pěkně propečené, posypte je sýrem, zalijte smetanou a ještě chvíli pečte. K zapečeným kotletám se hodí vařené nebo pečené brambory.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?