Lanškroun má slavnou zlatnickou minulost. Práci mistra zlatníka uvidíte v místním muzeu

Langerova zlatnická a klenotnická firma fungovala v Lanškrouně od 70. let 19. století do 20. let 20. století. Vyráběla jak šperky, tak třeba hodinky, bižuterii, spolkové poháry, mešní předměty nebo ozdobné desky na listiny vykládané zlatem, stříbrem a drahými kameny. A zaměstnávala přes 200 lidí. Rudolf Emil Langer byl oblíbeným zlatníkem císařského dvora, jeho práce se ale vyvážely do celé Evropy. Kromě celého Rakouska-Uherska především do Itálie, Francie, Švýcarska i do Ameriky.

Rudolf Emil Langer začal v Lanškrouně podnikat v roce 1871, kdy si na dnešní ulici 28. října otevřel malou zlatnickou dílnu a obchod. Dařilo se mu, a tak už v roce 1877 začal šperky vyrábět ve velkém a v roce 1885 si nechal vybudovat výrobní halu a hned vedle ní honosnou reprezentativní vilu. Na Lanškroun to bylo něco nevídaného. Vypadala spíš jako zámek, mimo jiné i proto, že na ni navazoval téměř zámecký park se vzácnými stromy a keři, sochami a vodotrysky.

Říkali mu Gold Langer

Pro svou práci a podnikání se Rudolf Emil Langer inspiroval ve světě, navštěvoval evropská velkoměsta, aby se poučil o nejnovějších trendech. Zároveň byl natolik schopný podnikatel, že se mu navíc často podařilo sehnat nové zákazníky. Jeho práce získaly řadu ocenění a byly s úspěchem vystavovány na řadě hospodářských výstav. Není divu, že si brzy získal přezdívku Gold Langer.

Práce slavného lanškrounského zlatníka mají ve stálé expozici Městského muzea Lanškroun. To sídlí v budově bývalého zámku|foto: Radek Lepka

Působení slavného zlatníka v Lanškrouně dnes připomínají sbírky tamního městského muzea. V jeho stálé expozici je k vidění například řada langerových spolkových pohárů, protože v jeho době v Lanškrouně působilo mnoho spolků, ať už sportovních nebo jiných.

Prohlédnout si tam můžete také vzácné Langerovy šperky, brož ve tvaru mašličky a náušnice. Jde o svatební dar pro jeho dceru Berthu Langer ze zlata, stříbra a drahých kamenů. O tom, že se jednalo o velkou událost nejen pro rodinu, ale i pro celé město, svědčí desky zdobené zlatem a drahými kameny, v nichž je uloženo přání k sňatku.

Do dnešních dnů se v Lanškrouně dochovala také továrníkova vila v Nádražní ulici č. 335. I když trochu přestavěná, sloužila totiž desítky let jako společenský dům. Ten tam dnes opravují. A restaurují i vzácné fresky a desky na stěnách v prvním patře s iniciálami Rudolfa Emila Langera nebo císaře Františka Josefa I. Nechal je vytvořit majitel vily na počest císaře, který si v roce 1894 při návštěvě Lanškrouna nemohl nechat ujít setkání se svým oblíbeným zlatníkem.