Lašské muzeum v Kopřivnici mapuje umělecká díla ve veřejném prostoru

„Stojíme přímo v centru města před asi nejvýznamnějším dílem veřejného prostoru v Kopřivnici, mozaikou Vlastislava Holuba, která se běžně nazývá rozvoj Kopřivnice,“ říká Pavel Dvořák, vedoucí Lašského muzea a autor výstavy Obrazy v Kopřivnici.

Mozaika měla v polovině 70. let ukazovat, jak se Kopřivnice proměňuje, protože v té době město procházelo obrovským rozvojem. Stará Kopřivnice byla bourána, nová Kopřivnice se stavěla „a na té mozaice vidíme vlastně rozvoj od vesnické Kopřivnice, tady napravo je Lašské muzeum, dnešní Muzeum Fojtství, přes Kopřivnici tovární až vlastně k té tehdy moderní socialistické Kopřivnici,“ popisuje Dvořák.

Z rušného centra jsme se přemístili na okraj Kopřivnice mezi zahrádky a garáže. Jsou zde také dvě umělecká díla. „Tady stojíme u objektu vodárny v Kopřivnici. Autorem jedné té sochy je sochař Rudolf Chorý, autorem druhé sochy, to je trošku záhada, je pravděpodobně akademický sochař Josef Klimeš, i když to nemáme úplně potvrzené. A ta druhá socha, ta Klimešova, byla původně fontánkou,“ popisuje autor výstavy.

Naše putování po kopřivnických dílech veřejného prostoru končíme přímo na výstavě Obrazy v Kopřivnici. „Tady třeba teď stojíme zrovna u tabule, na které připomínáme díla, která už zanikla. Buďto byla úplně zničena, jako třeba známá kopřivnická socha ležící ženy, která byla na dnešním Masarykově náměstí,“ připomíná Dvořák.

Socha z odstraněného pomníku osvobození teď leží ve Frenštátě pod Radhoštěm|foto: Michal Polášek

Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není! Podívejte se, co všechno vzniklo v kopřivnické automobilce při fuškách

• Upravit
• Smazat

Víte, co to byly fušky? Pro ty, kteří netuší, tak upřesníme, že jde mimo jiné o věci vyrobené v práci, které pak člověk použije pro sebe. No a přesně na toto téma teď otevřeli výstavu v Příboře. Jsou na ní tři stovky více či méně bizarních předmětů, které na svých pracovištích vyrobili zaměstnanci automobilky Tatra. Ti je také na výstavu věnovali a mnozí se přišli podívat i na vernisáž.

Všechno, co na výstavě návštěvníci můžou vidět, je otázka poloviny 60. let až konce 80. let. „Totiž v roce 1965 byl schválen nový stavební zákon, který investorům ukládal, že mají jedno až čtyři procenta z celkové částky na realizaci té stavby věnovat na výzdobu. Samozřejmě tady ta vlna souvisí i s Kopřivnicí, která od konce 60. a v 70. letech se potom začíná mohutně přetvářet v tu novou, moderní, socialistickou Kopřivnici. A smutné je, že v 90. a potom v nultých letech nového milénia nevzniká v podstatě nic a ten veřejný prostor, řekněme, není estetizován v podstatě nijak,“ dodává autor výstavy Obrazy v Kopřivnici, která je v Lašské vile otevřena až do 2. září.