Lesníci v Beskydech při obnově lesů využívají tzv. pionýrské dřeviny

S lesním správcem Martinem Konvičným jsme terénním autem vyjeli na Zadní Javorník a stojíme u oplocené části na první pohled březového lesa. Ale když se podíváme blíže, mezi břízami vyrůstají menší stromky.

„To je ta dvoufázová obnova, kdy se prvně udělá výsev přípravné dřeviny a až to vyroste, tak se teprve vysazují dřeviny cílové,“ vysvětluje správce.

Čtěte také

Při návštěvě lesa snad každý zaregistroval oplocená místa. Proč k této ochraně lesníci přistupují?

Výsev tehdy iniciovala správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Cílem bylo zjistit, jak rychle holina zaroste. Podle lesníka Martina Konvičného má takzvaná dvoufázová obnova lesa nesporné výhody.

„Můžete vynechávat ochranu kultur ožínáním. U jednofázové obnovy se dá říct, že je to jednodušší. Máte porost založený okamžitě, ale musíte se o něho potom několik let starat,“ dodává.

Dvoufázová obnova se taky hodí spíše na větší plochy v řádu desítek hektarů. V Beskydech tak velké holiny ale nejsou a proto se u Biskupských lesů příliš neuchytila.

Příroda si poradí sama

Časy se přesto mění a lesníci při obnově lesů už nechávají přírodě daleko volnější prostor, než v minulosti. „Dřeviny dříve brané jako plevelné, jsou brány jako pomocné. Právě tu břízu, olši, osiku, nebo jeřáb využíváme. Když nám na ty holiny nalítají jako přirozená obnova, tak je nevyřezáváme, ale necháváme jako přípravnou dřevinu,“ doplňuje lesník.

Jak říká Libor Hort z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví má dvoufázová obnova jedno zásadní omezení. „Má to jednu podmínku a tou je, aby tu přirozenou obnovu nespásala zvěř. To je nejproblematičtější článek v tomto řetězci,“ upozorňuje Hort.

Vysazování jednodruhových lesů pouze s vidinou rychlého získání zpracovatelného dřeva je už ale minulostí.