Libeček lékařský

Libeček pochází z Přední Asie a planě roste i v jižní Evropě. Obsahuje hlavně silici, která rostlině dodává typickou celerovou vůni. V zelených listech najdeme i vitamíny z řady C a A, hořčiny, pryskyřici, cukry a organické kyseliny. Nejlepší jsou čerstvé listy, ale můžeme je i sušit nebo mrazit. Droga podporuje vylučování solí z těla, povzbuzuje tvorbu trávicích šťáv, podporuje činnost žlučníku, mírní nadýmání, údajně mírní i únavu a vzpružuje nervovou činnost. V listech libečku byl objeven rutin, který posiluje krevní kapiláry a snižuje jejich křehkost. Libečkový kořen je léčivou drogou, která je součástí žlučníkových čajových směsí, protože stejně jako nať podporuje vylučování trávicích šťáv a žluče, působí proti nadýmání a také pomáhá při zánětech močového měchýře. Tradičně je droga používána při infekcích močového traktu a ledvinových, či žlučníkových kamenech. Doporučuje se také při menstruačních potížích. Uplatňuje se jako prostředek zlepšující odkašlávání při zánětu průdušek. Drogu by neměli užívat pacienti se zánětem ledvin. U lidí citlivých na libečkovou silici může kontakt s rostlinou vyvolat alergickou reakci a dušnost. Může taky způsobit zcitlivění organismu na ultrafialové záření, které se projeví kožními reakcemi. Libeček planě roste v horách jižního Íránu, znali ho už staří Řekové a Římané, ve středověku byl znám jako lék proti nejrůznějším chorobám a také jako kouzelná rostlina nezbytná k magickým obřadům. Říká se, že ze Středozemí ho přes Alpy přenesli benediktinští mniši, kteří jej pěstovali v klášterních zahradách. Později upadal v zapomnění a udržel se pouze ve venkovských zahrádkách jako výborné a levné koření. Libeček byl velmi oblíbený v Podkrkonoší, kde se nazývá vopych, někde také vlstek nebo apich. Kořenila se jím polévka oukrop nebo jiné bramborové polévky, hlavně v období Velikonoc, kdy bývalo zvykem sníst něco zeleného. Někdy se o libečku mluví taky jako o rostlině, která dokáže přivolat lásku. Odkazuje k tomu i její název - rostlina libá. Slovo láska a jeho obměny se objevují i v cizojazyčných názvech voňavé trvalky. Něco na zub Vůně libečku připomíná celer, chuť je kořenitá, zprvu nasládlá, pak nahořklá. Používá se jako koření do masitých, zeleninových, bramborových i luštěninových polévek. Čerstvým libečkem kořeníme vařené brambory, nebo ho přímo přidáváme do vaření brambor. Vždy přidáváme jen několik lístků, protože rostlina je velmi aromatická. Semena se někdy přidávají při nakládání zeleniny a hub. Libeček je tradičním kořením v jihoevropské kuchyni, kde se přidává do rajčatových pokrmů. Jeho chuť vynikne v bramborové paštice i v marinovaných kuřátkách, která si s námi můžete připravit v bylinkové kuchyni. Na bramborovou paštiku potřebujeme 1 kg brambor, 1 lžičku kmínu, sůl, 250 g mraženého špenátu, 2 stroužky česneku, hrst libečkových listů, tuk na vymaštění, 4 vejce, 450 g zakysané smetany, špetku kayenského pepře, čerstvě mletý pepř a 125 g strouhaného sýru, nejlépe goudy. Omyté brambory uvaříme ve slupce s kmínem a solí. Scedíme, zchladíme, oloupeme a nakrájíme na plátky. Špenátový protlak prohřejeme a přidáme do něj prolisovaný česnek, libečkové listy najemno nasekáme. Vymastíme obdélníkovou formu, takzvaný srnčí hřbet. Vejce rozšleháme s kysanou smetanou, kayenským pepřem, pepřem a solí. Špenát smícháme s 2/3 goudy a libečkem. Formu střídavě plníme bramborovými plátky, které potíráme zelenou směsí a přeléváme smetanou s vejci, až je forma plná. Potom ji dáme do vodní lázně a pečeme 90 minut v troubě předehřáté na 180°C. Před dopečením posypeme zbytkem sýra a necháme zezlátnout. Paštiku podáváme se zeleninovým salátem. Marinovaná kuřátka nám zaberou delší dobu na přípravu. Nachystáme si 2 kuřecí stehýnka, 2 kuřecí prsíčka, sůl, pepř, 2 stroužky česneku, šťávu z 1 citrónu, 4 lžíce oleje, 2 lžičky sušeného libečku, 2 mrkve, 1 pórek, 100 g celeru, 200 g brambor, 2,5 dl bílého vína, hrst čerstvého libečku a 2 snítky meduňky. Porce kuřete omyjeme a osušíme. Stehýnka oddělíme v kloubu. Maso osolíme a opepříme. Česnek prolisujeme, smícháme s citrónovou šťávou, 4 lžícemi oleje a rozemnutým sušeným libečkem. Směsí potřeme maso a marinujeme přes noc. Zeleninu očistíme, pokrájíme nadrobno, brambory oloupeme a rozpůlíme. Troubu předehřejeme na 200°C. Marinádu z kuřete setřeme a uchováme v misce. Kousky masa osmahneme v pekáči na vřelém oleji. Přidáme marinádu a 250 ml horké vody a dáme na 25 minut péct do trouby. Potom přidáme zeleninu, brambory a víno a pečeme dalších 10 minut. Vypečenou šťávu dochutíme čerstvými bylinkami.