Majitel Liberty nesmí nakládat s majetkem firmy. Soud vydal předběžné opatření

Soud vydal předběžné opatření, kterým omezil výkon práv majitele krachující ocelárny Liberty Ostrava, koncernu podnikatele Sandžíva Gupty a jeho managementu. Rozhodování ve firmě tak fakticky přebírá insolvenční správce.

Od nynějška podle soudu nemá Liberty a jeho vedení tedy právo rozhodovat v následujících oblastech:

Krajský soud v Ostravě rozhodl na základě návrhu jednoho z největších věřitelů ocelárny, státní pojišťovny EGAP. Jejím zástupcem je právník Petr Sprinz, který je zároveň předsedou prozatímního věřitelského výboru Liberty. Návrh podle podání odsouhlasil celý výbor a připojil se k němu i insolvenční správce Šimon Peták ze společnosti TP Insolvence.

„Dlužník (Liberty) řádně nespolupracuje a jeví se, že prozatímnímu věřitelskému výboru  předkládá antedatované, nesprávné či zavádějící dokumenty a informace,“ uvedl jeden z hlavních důvodů v návrhu Sprinz.

Čtěte také

Seznam Zprávy: Státní EGAP u soudu navrhla omezit majetková práva hutí Liberty

Liberty také podle něj dlouhodobě jedná tak, že se snižuje hodnota majetku firmy, z něhož se přitom mají uspokojit nároky věřitelů. Liberty má dluhy přes pět miliard korun. „Výbor má současně důvodné pochybnosti o poctivém záměru dlužníka řešit svůj úpadek formou jím avizované reorganizace,“ napsal také Sprinz.

Insolvenční správce Liberty Šimon Peták k rozhodnutí soudu uvedl, že se je „zcela správné a logické“. „Dlužník totiž už dříve zneužil ochranu před věřiteli a namísto toho, aby se snažil zajistit dostatek finančních prostředků v období krize, realizoval celou řadu podezřelých a nestandardních transakcí, a to zejména při nakládání s pohledávkami vůči spřízněným osobám,“ reagoval Peták.

Prozatímní věřitelský výbor podle něj vyčíslil, že nekompetentní postup dlužníka v rámci různých pokusů o restrukturalizaci vedl dosud k nárůstu jeho závazků odhadem o minimálně 600 milionů Kč.

Čištění pohledávek

Návrh, kterému soud vyhověl, obsahuje popis řady konkrétních a zdrcujících kroků, kterých se mělo dopustit vedení Liberty dosazené majitelem.

Čtěte také

iROZHLAS

Celou huť by měl převzít jen jeden investor. Rozkouskování Liberty je nereálné, říká odborář

Konkrétně pokud jde o miliardové pohledávky Liberty vůči jiným firmám ve skupině GFG Sandžíva Gupty dokument například popisuje, že místo toho, aby je firma vrátila do Liberty a vyřešila tak její špatnou finanční situaci, dělala s nimi pochybné transakce.

Podle věřitelů jde o sumu přes osm miliard korun. Jako příklad uvádí, že krátce před podáním insolvenčního návrhu nebo možná i krátce po jeho podání přešla pohledávka ostravské huti za sesterskou společností v Polsku, Liberty Częstochowa, ve výši v přepočtu za 2,1 miliardy korun na jinou firmu v Singapuru. „A to za krajně nestandardních podmínek na singapurskou společnost Viant Pte. Ltd,“ stojí v dokumentu.

Liberty tak podle věřitelů úmyslně znehodnotila majetkovou podstatu skrze další „čištění“ vnitroskupinových pohledávek za bonitními společnostmi ze skupiny Gupty převodem na firmy, z nichž nepůjde jejich splacení dostat.

Pohledávku firma převedla za nominální hodnotu, ovšem s tím, že její splatnost je až za dva roky. Podle věřitelů navíc existují pochybnosti o tom, že by firma Viant měla na splacení vůbec peníze.

Soud ve svém rozhodnutí o předběžném opatření také na doplňující návrh věřitelů konkrétně zakázal Liberty nakládat s pohledávkami vůči těmto společnostem: Liberti Galati v Rumunsku, Liberty Magona v Itálii, Liberty Steel Central Europe v Maďarsku, Liberty Finance Management v Londýně, Liberty Czestochowa v Polsku a Duna Furnance. A nakládat podle soudu nesmí majitel ani s pohledávkami vůči „jakýmkoli jiným osobám, které tvoří s dlužnicí koncern“, nebo dotyčnou ovládá či jde o sesterskou společnost. 

Donquixote není Qarmet

Důvodem pro omezení práv zasahovat do provozu rourovny a válcoven jsou pochybnosti věřitelů, že se Liberty snažila situaci reálně řešit. Podle návrhu totiž naopak doposud rozprodávala veškerý materiál, který bude pro obnovení provozu v těchto závodech potřeba. Věřitelé mají navíc silné pochybnosti o polské firmě Donquixote, s níž Liberty podepsala smlouvy na obnovení výroby v závodě č. 14, tedy válcovně dlouhých výrobků, od srpna. O pozadí firmy jim navíc údajně vedení huti dalo nepravdivé informace.

„Společnost Donquixote dlužník prezentoval jako člena mezinárodně působícího holdingu Qarmet,“ stojí v dokumentu. Jde o kazašskou státní firmu, která patří mezi asijské ocelářské lídry. „Prostřednictvím uvedeného tvrzení se dlužník pokoušel demonstrovat věrohodnost (stabilitu) jím preferované nabídky tollingového financování. Jeví se, že informace předestřené dlužníkem se nicméně rozchází se skutečností. Jak se totiž ukázalo, vedení holdingu Qarmet o možné spolupráci neví a popírá, že by společnost Donquixote spadala do jeho skupiny,“ napsali soudu věřitelé.

Právník Sprinz už v minulých dnech Českému rozhlasu potvrdil, že se věřitelé o Donquixote zajímali i z důvodu, zda má na náročné profinancování tzv. druhovýroby Liberty dost peněz. Nejdřív bude totiž potřeba nakoupit veškerý potřebný materiál, což bude stát až stovky milionů korun. Z veřejných zdrojů nelze přitom finanční zázemí Donquixote dohledat. Podle Sprinze členové výboru na to nedostali „úplně přesné a korektní informace, do jaké míry je financování této společnosti zajištěno“.

Liberty prostřednictvím svého právníka Roberta Pelikána ale trvá na tom, že Donquixote spolupracuje s kazašským Qarmetem. „Donquixote je jeho obchodní zástupce ve středoevropském teritoriu,“ napsal právník ve stanovisku pro insolvenčního správce. Peták na to ale řekl, že výkonný ředitel Qarmetu vazby s Donquixotem odmítl.

Z veřejných zdrojů vyplývá, že majitelem Donquixote je muž z Kazachstánu jménem Serik Akhmetov. Letos v dubnu založil stejnojmennou s. r. o také v Ostravě, se základním kapitálem 20 tisíc korun. Podle polského časopisu Puls Biznesu nejsou o firmě ani v Polsku dostupné téměř žádné veřejné informace, aktiva ke konci loňského roku firma uváděla v přepočtu ve výši 60 tisíc korun. Puls Biznesu v textu cituje Romana Akhmetova, obchodního ředitele Donquixote, s tím, že firma do Liberty dodala v červenci a srpnu materiál za 30 milionů eur. Akhmetov také řekl, že firma spolupracuje s velkou kazašskou firmou, ale odmítl sdělit její jméno. V případě, že by se spolupráce s Liberty nezdařila, mohlo by to podle něj mít „negativní vliv na reputaci koncernu“.

Jaký vliv bude mít předběžné opatření soudu na smlouvy s Donquixotem není zatím jasné. V rozhodnutí ale stojí, že „do právní moci rozhodnutí o způsobu řešení úpadku přechází dispoziční oprávnění činit veškerá jednání související s těmito částmi obchodního závodu dlužnice, včetně jakýchkoliv souvisejících jednání nezbytných pro provozování těchto částí obchodního závodu, v plném rozsahu, na insolvenčního správce“. Oprávnění by se mělo týkat tedy dosud nepronajatých závodů.

Šance na další povolenky

Důvodem pro omezení Liberty při nakládání s emisními povolenkami je pak podle podání fakt, že majitel Liberty vždy jejich bezplatný příděl od státu hned rozprodal a nyní ve firmě chybí. Do konce letošního září by totiž měla Liberty za loňský rok, kdy výrazně snížila výrobu a tím i emise, vrátit příděl asi 1,3 milionu povolenek. Jenomže momentálně nemá na účtě žádné. Liberty tím podle dokumentu hrozí „sankce v řádu miliard korun“.

„Svým jednáním tedy dlužník způsobil vznik vlastní velmi významné a bezprostředně hrozící újmy,“ vysvětluje se v podání. Pokud by se přitom rozjela v Liberty výroba, dostane firma na letošní rok nové povolenky. Omezení dispozičních práv současného majitele tak podle věřitelů jednak zvýší šance, že je skutečně huť od státu dostane, jednak se sníží riziko, že z ní opět zmizí. 

Pochybnosti kolem Huntera

Jako jeden z dalších důvodů, proč by Guptovi lidé neměli mít dále vliv na finanční toky ve firmě, je pak podle věřitelů i nedůvěryhodnost některých z nich. Konkrétně poukazují na místopředsedu představenstva Liberty Ostrava.

Čtěte také

Zkrachovalá huť Liberty začala odstavovat koksovnu

„Jmenovitě se jedná o pana Iaina Marka Huntera, který byl v minulosti potrestán v souvislosti s jeho výkonem funkce ve společnosti Weylands Bank,“ uvádí se v dokumentu. Tato britská finanční instituce patřila od roku 2016 právě do Guptovy skupiny GFG a o čtyři roky později vstoupila do likvidace.

Speciální komise britské centrální banky, Bank of England, došla loni k závěru, že Hunter coby ředitel a odpovědná osoba v bance selhal. A to když nezajistil dostatečnou kontrolu finančních toků do spřízněné skupiny a jejich objem tak porušoval pravidla dané britským regulátorem. „Potrestala ho za to (Bank of England) finanční pokutou a zákazem výkonu funkce v orgánech finančních institucí ve Spojeném království,“ upozorňují věřitelé s tím, že lze tak pochybovat o způsobilosti Huntera řídit finance i v Liberty.

Komise Bank of England zveřejnila své konečné rozhodnutí letos v lednu. Hunter dostal pokutu v přepočtu zhruba 3,6 milionu korun a zmíněný zákaz funkce. Na prvním místě komise napsala, že porušil při správě Weylands bank pravidlo konat s odborností, péčí a důkladností. Poté, co koncern GFG banku ovládl, začala sloužit hlavně k financování transakcí vlastní skupiny. Podle věřitelů Liberty se tak „nelze ubránit myšlenkám o zjevné paralele mezi kauzou Weylands bank a insolvenčním řízením dlužníka“.

Rozhodnutí soudu také znamená, že Liberty už nesmí samostatně bez souhlasu insolvenčního správce nakládat s majetkem v hodnotě nad 50 tisíc korun, pohledávkami nad 100 tisíc korun či měnit smlouvy a provádět platby nad 100 tisíc Kč.

„Převod dispozičního oprávnění byl v podstatě jedinou možností, jak směřování k rozkladu a znehodnocení majetku zvrátit,“ dodal Šimon Peták.

Rozhodnutí platí okamžitě, odvolání proti němu nemá odkladný účinek.