Miloslav Švandrlík: Šumavský upír. Strašidelný příběh z pera mistra české hororové povídky

28. červenec 2024

Když se řekne upír, každý si patrně představí něco jiného. Někdo svého šéfa, jiný svého partnera, mnozí pak bledou vytáhlou postavu s rudými rty a výraznými špičáky. A právě tak by mohl vypadat hrdina povídky Miroslava Švandrlíka. Poslechněte si originální příběh, který vás nejen postraší, ale i pobaví.

Účinkují: David Viktora, Pavla Gajdošíková, Dušan Urban, František Večeřa, Miroslava Georgievová a František Strnad
Připravila: Eva Lenartová
Napsal: Miloslav Švandrlík
Zvukový mistr: Marek Hoblík
Režie: Peter Gábor
Natočeno: v Českém rozhlase Ostrava v roce 2012

Text vyšel poprvé v knížce Draculův švagr v roce 1970, šlo o první sbírku 42 hororových povídek Miloslava Švandrlíka, kterou vydalo nakladatelství Novinář.

Originální příběhy, které jsou směsí černého humoru a hrůzostrašného vyprávění, v nichž autor dokázal spojit strašidelné historky s nadsázkou a vtipem, jsou mezi čtenáři oblíbené už desítky let.

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík se narodil v roce 1932 v Praze. Po základní škole studoval dva roky na pedagogickém oddělení městské hudební školy tamtéž. Rok pracoval jako pomocný dělník, potom absolvoval státní kurs pro přípravu pracujících na vysoké školy. Studoval na DAMU, nejprve herectví, po půlroce přešel na režii. Studia po dvou letech zanechal a nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadla v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak zůstal na volné noze a živil se psaním povídek a fejetonů do novin a časopisů.

Miloslav Švandrlík, český spisovatel a humorista

Jeho nejúspěšnějším dílem je satirický román Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, který se odehrává v prostředí Pomocných technických praporů, což byly na začátku 50. let Vojenské tábory nucených prací pro politicky nespolehlivé muže, kde ale autor sám nesloužil. Technické prapory, v nichž si odbýval základní vojenskou službu on, už byly pouze nástupnickou organizací a poměry v nich byly mnohem snesitelnější. Černí baroni vyšli poprvé v roce 1969, druhé vydání bylo zabaveno, další vydání vycházela v zahraničí. V Československu se dílo šířilo pouze v samizdatu.

Po zákazu Černých baronů nesměl Miloslav Švandrlík nějakou dobu publikovat. Přispívat mohl pouze do Dikobrazu, kde psal náměty pro kreslené vtipy Jiřího Wintra Neprakty. Velký spisovatelský boom zažil Miloslav Švandrlík po roce 1990, kdy začaly ve velkých nákladech vycházet knížky jeho strašidelných povídek.

Miloslav Švandrlík zemřel v roce 2009 v Praze, pochován je v Kutné Hoře.

Miloslav Švandrlík a Jiří Winter alias Neprakta
Spustit audio