Moravskoslezské obce jsou rády za příjem z větrných elektráren

Větrné elektrárny a parky se v Moravskoslezském kraji nacházejí na pěti místech. Co do jejich instalovaného výkonu patří kraj ve srovnání s ostatními regiony do průměru. Loni činil výkon elektráren podle údajů České společnosti pro větrnou energii dohromady 19,6 megawattu. Po několikaleté odmlce, kdy žádná elektrárna nepřibyla, byly v kraji loni instalovány tři větrníky.

Větrné elektrárny v kraji nepřibývají. Brzdí je nízká výkupní cena a kapacita sítě

Rozvoj větrné energetiky v Pardubickém kraji se po roce 2010 zastavil. Za pět let od roku 2006 se instalovaný výkon zvýšil z 3 na 19 MW, od té doby stagnuje. Může za to prudký pokles výkupních cen elektřiny od roku 2011 a také nedostačující kapacita přenosové soustavy.

Dva z nich stojí u Melče na Opavsku, kde se k jejich umístění vyjadřovali obyvatelé, a přestože ne všichni souhlasili, většina byla pro. „Výhodou pro obec je příspěvek do obecního rozpočtu. Není to moc, ale pomůže to. Peníze půjdou na komunikace, chodníky, osvětlení, takové věci,“ řekl melčský starosta Martin Urbanský.

V Hati na Opavsku společnost SWPOW loni vybudovala druhou elektrárnu, ta první tam stojí od roku 2012. Tehdy lidé hlasovali, že s umístěním elektráren souhlasí, a obec s firmou o dvou větrnících uzavřela smlouvu. Druhý ale vznikl až loni. „Za tu dobu se názor lidí začal měnit a už to moc lidí nepodporovalo, ale jednou už k tomu byl dán souhlas, takže se s tím nedalo nic dělat. Ale má se stavět ještě třetí a tady už s tím asi bude problém, protože o tom se musí jednat znovu, a jak to dopadne, se teď vůbec nedá předvídat,“ řekl haťský místostarosta Milan Šula.

Částka, kterou Hať za elektrárny dostává, podle něj vzhledem k obecnímu rozpočtu není velká. „Ale něco se za to dá určitě pořídit. Je to částka, za kterou se třeba dá udělat nějaké množství metrů chodníku,“ uvedl Šula.

Názory na elektrárny se podle něj v obci hodně liší. „Já jako fyzik a podporovatel obnovitelných zdrojů jsem toho zastáncem. Názor v obci je spíš opačný, lidem vadí, že to trošičku zhyzdilo okolí. Teď se tyčí nad Hatí dvě větrné elektrárny, takže okolí je tím pádem méně atraktivní, ale já zas říkám, že na druhou stranu to je pro obec a pro ty, co tu jezdí, určitá atrakce,“ podotkl místostarosta.

Celý svět by mohl do roku 2050 přejít na obnovitelnou energii. Nejvíce se uplatní solární elektřina

Svět by mohl do roku 2050 kompletně přejít na obnovitelné zdroje elektřiny. Podrobný návod, jak toho docílit, zveřejnila ve své studii finská Lappeenrantská technická univerzita (LUT) spolu s německou neziskovou organizací Energy Watch Group. Přechod na obnovitelné zdroje může zmírnit několik hrozeb pro lidstvo, jako jsou skleníkové plyny a překročení zlomových bodů, které povedou k nevratným změnám klimatu.

V Oldřišově na Opavsku se už lidé s elektrárnou sžili, řekl zdejší starosta Petr Toman. Většina obyvatel se před lety vyjádřila pro stavbu a na základě toho pak obec s firmou podepsala smlouvu. „Je z toho jakýsi ekonomický přínos pro obec, není nijak dramatický, ale nějaký je. Co se týče budoucnosti, tak je s firmou podepsaná smlouva o možnosti vybudování dalších až tří větrných elektráren, ale momentálně se nic neděje,“ dodal Toman.

V Rejcharticích v katastru Dvorců na Bruntálsku jsou hned čtyři větrníky. Jde o polovinu větrného parku, jehož druhá část se nachází na území sousedních Norberčan už v Olomouckém kraji. „Je to docela daleko a z vesnice to jde vidět jenom z některých míst. Až tak to nevadí,“ řekl dvorecký starosta Jan Božovský. Před vybudováním parku se o stavbě v obci podle něj hodně diskutovalo, ale teď už žádné zásadní výhrady nejsou.

„Samozřejmě z toho máme nějaký příjem do obecní kasy. Zas až tak významné to není, je to za čtyři elektrárny asi 400.000 korun, což je asi jedno procento rozpočtu, ale nějaký zdroj příjmu to je,“ řekl Božovský.