Morušovník. Strom, který obohatí zahradu i jídelníček
Plody morušovníku s chutí pojídali už staří Řekové, u nás máme semínka moruše doložená od středověku. A například v 19. století byly moruše vysázené i v Praze na Petříně a dařilo se jim tak, že se sklízelo dvakrát ročně.
Oteplování klimatu i šlechtění umožňuje pěstovat dnes morušovník i ve vyšších polohách „Morušovník nemá rád zamokřenou půdu. Jámu před výsadbou proto vysteleme uleželým kompostem, můžeme přidat rašelinu nebo substrát,“ radí zahradnice Kateřina Baďurová. Z toho pak morušovník čerpá výživu několik let a díky rozsáhlým kořenům si umí sáhnout pro živiny i do větší hloubky.
Vysazovat můžeme na jaře i na podzim – zvláště pro sazenice s kořenovým balem je lepší podzimní termín, stromek přes zimu lépe zakoření a nemusí se zalévat. Nezapomeneme na opěrný kůl.
Hnojení a zálivka
Morušovník není náročný, až po nějakém čase po vysazení mu dopřejeme třeba granulovaný hnůj rozpuštěný v zálivce nebo kolem kmínku dáme proleželý hnůj. Na zálivku také není náročný, ale uvítá ji třeba v době květu nebo v době sucha.
Plody
Chutnější jsou plody morušovníku černého, které vzhledem připomínají ostružiny. Plody dozrávají postupně a už osmiletý strom může poskytnout až 100 kg plodů. Nejpohodlněji se češou setřásáním na plachtu. Konzumují se čerstvé, ale jsou vhodné i na výrobu šťáv, marmelád, sirupů, ba i vína a mohou se i sušit.
Zajímavost
Listy morušovníku jsou výhradní potravou housenek bource morušového. Z kokonů těchto housenek se vyrábí přírodní hedvábí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
