Mrkev setá
Představte si všechny odstíny oranžové, přidejte k tomu trošku trávově zelené, zaposlouchejte se do křupnutí a na jazyku si nechte rozehrát sladkou chuť šťavnatého kořene. No a máte tu mrkev, zeleninu z nejběžnějších, a přitom nedoceněných.
Stejně jako několik dalších druhů zeleniny řadíme mrkev mezi léčivé rostliny. Obsahuje řadu výživných látek. Patří k nejbohatším zdrojům provitaminu A, potřebného pro zdravý vzhled pokožky, jemnou pleť a dobrý zrak. Vitamin A má navíc i silné antioxidační účinky, proto se mrkev využívá v prevenci rakoviny a arteriosklerózy. Kořen mrkve obsahuje také cukr, vitaminy B, C, E a biotin. Pektin obsažený v mrkvi na sebe dokáže navázat těžké kovy a vyloučit je z organismu. Pektiny také příznivě ovlivňují látkovou výměnu. Nezanedbatelný obsah minerálních látek podporuje dobré trávení. Také mrkvová šťáva je skvělým léčivem, snižuje překyselení žaludku a dokáže zmírnit vředovou chorobu. Chrání dokonce před některými druhy rakoviny. Výzkumy ukázaly, že pokud sníte alespoň jednu mrkev denně, sníží se vám výrazně hladina cholesterolu v krvi. Mrkev je původní evropská rostlina, pěstuje se a šlechtí už od antiky. Znaly ji už starověké germánské a slovanské kmeny. Jako hospodářská, užitková rostlina se mrkev pěstuje asi od mladší doby kamenné, jak tvrdí archeologové, kteří našli zbytky mrkve spolu s obilkami pšenic. Na našem území se ve větší míře začala pěstovat od konce 16. století. V některých místech se dokonce stala součástí lidových oslav. U nás známe mrkev nebo její ranou odrůdu karotku oranžovou, ale různé druhy této zeleniny mohou být bělavé, zelené, žluté nebo temně fialové. Něco na zub Mrkev, na rozdíl od většiny jiných druhů zeleniny, nám více prospěje vařená. Syrová je totiž hůře stravitelná. Oranžový kořen této zeleniny poslouží i k přípravě mnoha dobrot. V dnešní přírodní lékárně si o takových dobrotách povíme a doufám, že si na nich taky s chutí smlsneme. Oba moučníky můžeme směle nabídnout hostům a nechat se za ně pochválit. Prvním z nich bude slavnostní mrkvový dort a jako zákusek si napečeme mrkvové šátečky. K přípravě dortu potřebujeme 200 g mrkve, 150 g polohrubé mouky, 40 g škrobové moučky, 1 lžíci prášku do pečiva, 4 žloutky, 4 bílky, 4 lžíce horké vody, 200 g pískového cukru, citrónovou šťávu, 100 g najemno nastrouhaných mandlí, tuk a mouku na vymazání dortové formy, na náplň 300 ml mléka, 1 sáček pudinkového vanilkového prášku, 2 žloutky, 150 g pískového cukru, 250 g másla a 1 plechovku ananasového kompotu. Mrkev očistíme a opláchneme. Mouku se škrobovou moučkou prosejeme a smícháme s práškem do pečiva. Žloutky rozšleháme s vodou a polovinou cukru a utřeme do pěny. Promícháme s mandlemi a najemno nastrouhanou mrkví a zakapeme citrónovou šťávou. Z bílků ušleháme tuhý sníh a všleháme do něj zbylý cukr. Sníh opatrně vmícháme do žloutkové hmoty, směs rozetřeme do vymazané a vysypané formy a pečeme ve vyhřáté troubě při 180°C.Polovinu mléka ohřejme, ve zbylém rozmícháme pudinkový prášek, přilijeme do horkého mléka a mícháme do zhoustnutí. Žloutky s cukrem rozmícháme, nádobu vložíme do horké vodní lázně a šleháme do pěny. Vychlazenou pěnu pak s kousky změklého másla všleháme do pudinku a utřeme hladký krém. Upečený dort rozkrojíme na dva stejné pláty, spodní díl pokapeme šťávou z ananasu, potřeme krémem, zasypeme ananasem, přidáme další vrstvu krému a přiklopíme horní část. Dort pak potřeme zbylým krémem a zdobíme mandlovými lupínky a marcipánem. Taky se vám tak sbíhají sliny? Jestli ne, připravte se na další dobrotu - mrkvové šátečky. Na ty si připravíme 250 g nastrouhané mrkve, 300 g hrubé mouky, 250 g tuku, 1/2 balíčku prášku do pečiva a různé náplně. Připravíme si těsto, které rozválíme a vykrajujeme čtverečky. Plníme je marmeládou nebo ořechovou náplní s rumem, ty jsou obzvlášť chutné. Šátečky upečeme a ještě teplé je posypeme moučkovým a vanilkovým cukrem. K tomu dobrý čaj nebo káva a výborný sváteční dezert je na světě.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.