Muzeum Těšínska se pyšní novým modelem Slezské orlice. Sochař pracoval bez předlohy, obdivuje ředitel

Autor sádrového modelu Martin Chmelař je rád, že jeho dílo cestu z Prahy až do Českého Těšína přežilo bez újmy. Z igelitu už se pomalu klube sádrový model Slezské orlice.

„Já jsem rád, že nedošlo k žádnému poškození, protože je to sádrový model, hrozně křehký materiál. Kdyby to bylo zase bronzové, tak bychom ale měli problém to sem dopravit. Mám radost, že se více lidí dozví, že to vůbec vzniklo, protože spousta lidí nemá představu, že se taková krásná věc znovu postavila a vzkřísila se na nohy,“ vypráví autor sochy.

Model sochy Slezské orlice v muzeu|foto:Andrea Brtníková, Český rozhlas

Monumentalita

Instalaci sádrového modelu v expozici muzea velmi netrpělivě sleduje ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.

„Myslím si, že socha do muzea pasuje. Rozměry jsou přesně takové, jaké potřebujeme do stávající expozice vzhledem k tomu, že sem nemůžeme umístit originál, který má několik metrů. Model vhodně doplňuje expozici, která je věnovaná období formování hranic Československé republiky,“ vysvětluje Ondřeka.

„My máme v muzejním dvoře, v lapidáriu, originální podstavec k originální soše a je u něj hezký popis, takže si myslím, že každý, kdo se podívá na model a konfrontuje ho s podstavcem, který váží několik tun, tak si dovede představit monumentalitu toho uměleckého díla,“ doplňuje.

Symbol hrdosti

Martin Chmelař sundal igelity z modelu a odhalil tak hrdost Slezské orlice.

Ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka a sochař Martin Chmelař|foto:Andrea Brtníková, Český rozhlas

„Symbol hrdosti je popsán i v historických materiálech, kde lidé hrdě brání svoji zemi. Mám obdiv k panu sochařovi, že se do toho vůbec pustil, protože vidím, že to nebylo vůbec jednoduché. Neměl k dispozici žádné původní předlohy, měl pouze fotografie. Z nich udělat monumentální trojrozměrné dílo opravdu vyžaduje velkou práci a i představivost,“ přiznává ředitel muzea.

Muzeum plánuje, že k modelu Slezské orlice poskytne dokumenty, informace a také fotografie ze hřbitova, kde je originál sousoší.