Na Novojičínsku řeší zhoršení kvality bioodpadu v kontejnerech. Lidé tam hází i plasty nebo dokonce suť

S mistrovou provozu biologicky rozložitelného odpadu Petrou Šimčíkovou se díváme, jak nakladač nakládá z fůry do drtiče. „V drtiči jsou nože, které se můžou poškodit vlivem toho, že tam dáte to, co tam nepatří. Celá sada nožů bez nějakého příslušenství, co si sháníme sami, je asi 20 tisíc,“ říká Šimčíková.

Na okraji plochy kompostárny u skládky leží několik předmětů, které vytáhli pracovníci z hromad biologicky rozložitelného odpadu. Pařezy, kusy dřeva, cihla, velký kámen.

„Můžou to být záměry některých občanů, kteří chtějí škodit. Ale může být i nedbalost, nebo to může být taky občan, pro kterého je jednodušší se zbavit nechtěného odpadu, který má doma, do kontejneru, do kterého mu to vleze,“ myslí si ředitel firmy Asompo Přemysl Hajník a přidává oblíbenou praxi, kdy lidé položí na dno hnědého kontejneru třeba cihly a na ně nasypou zbytky ze zahrady.

Města přitom provozují sběrné dvory. Třeba ve Studénce stavební suť vezmou, i když za poplatek a jen od místních. „Větší kusy zeleně, například pařezy, je možné dovézt na komunitní kompostárnu. Máme pořízený štěpkovač. Jsme schopni vlastně i tento bioodpad zlikvidovat,“ vysvětluje Milan Kyjovský ze studénecké radnice.

V menších obcích lidé sběrné dvory nemají a s odpadem tak musí zajet přímo na skládku. Na venkově si ale lidé hnědé kontejnery zřejmě více hlídají a odpad z nich je oproti městům kvalitnější.