Na téma nedobrovolné sterilizace romských žen upozorňuje i divadelní hra

„Musím chodit do školy, doma je nás pět a nejstarší sestra je Beži a já jsem hned po ní. Ale já jsem rychlejší a taky víc zlobím. A tak maminka řekla, do školy budeš chodit ty Barošero, protože moc zlobíš,“ říká v úvodním dialogu romská herečka Pavlína Matiová.

Představuje malou holčičku před druhou světovou válkou. Postupně prochází dalšími milníky historických událostí 20. století. „Začínáme před druhou světovou válkou a končíme v roce 1989. Je to vlastně jako monodrama, Pavlíně Matiové, hlavní herečce tam sekunduje Michal Žolták, který tam hraje muže, který jí hází klacky pod nohy,“ popisuje režisér David Tišer.

Z divadelní inscenace Dajori|foto:Natálie Flajžíková, Český rozhlas

Hlavní hrdinka se tak dostává do různých situací, které souvisely s dobou a hra tak otvírá hned několik témat. „Doba komunismu třeba, odebírání romských dětí. To že nám pak vyrůstaly celé generace v dětských domovech, to, že ty děti, které pak vlastně nepatřily ani tam, ani tam,“ dodává.

Podle režiséra je nejnáročnější příběh poslední. V tom herečka představuje ženu, která zjišťuje, že byla nezákonně sterilizovaná. „My jsme opravdu s jednou konkrétní ženou vedli dlouhý a hloubkový rozhovor, na základě kterého potom vznikla ta poslední část, ne jenom pro účely tohoto divadelní představení, ale i pro účely toho odškodnění. A paní vlastně to odškodnění získala,“ popisuje Tišer.

Poslední možnost požádat o odškodnění

Pro scénář režisér čerpal i z textů různých romských spisovatelek. Téma sterilizace je ale asi tím aktuálnějším. Romské ženy totiž mohou naposledy do konce tohoto roku žádat o odškodnění ministerstvo zdravotnictví.

„Určitě jsou ženy, které mají třeba obavy, protože nechtějí ztratit manžela, neví o tom manžel a to je pro ně nejdůležitější, chtějí udržet tu rodinu,“ vysvětluje aktivista Elena Gorolová, která si sama nedobrovolným zákrokem prošla. Se ženami po sterilizaci přichází do kontaktu a mnohým z nich už v boji za odškodnění pomohla.