Na téma nedobrovolné sterilizace romských žen upozorňuje i divadelní hra
Silné téma sterilizace romských žen nově zpracovává i divadelní hra Dajori. Název v romštině znamená maminka a odkazuje k nezákonným zákrokům, které ženám znemožnily mít další děti. Vůbec poprvé se inscenace hrála i v Ostravě. Téma si přitom divadelní soubor Ara Art nevybral náhodně. O odškodnění totiž mohou romské ženy stát naposledy žádat do konce tohoto roku.
„Musím chodit do školy, doma je nás pět a nejstarší sestra je Beži a já jsem hned po ní. Ale já jsem rychlejší a taky víc zlobím. A tak maminka řekla, do školy budeš chodit ty Barošero, protože moc zlobíš,“ říká v úvodním dialogu romská herečka Pavlína Matiová.
Představuje malou holčičku před druhou světovou válkou. Postupně prochází dalšími milníky historických událostí 20. století. „Začínáme před druhou světovou válkou a končíme v roce 1989. Je to vlastně jako monodrama, Pavlíně Matiové, hlavní herečce tam sekunduje Michal Žolták, který tam hraje muže, který jí hází klacky pod nohy,“ popisuje režisér David Tišer.
Hlavní hrdinka se tak dostává do různých situací, které souvisely s dobou a hra tak otvírá hned několik témat. „Doba komunismu třeba, odebírání romských dětí. To že nám pak vyrůstaly celé generace v dětských domovech, to, že ty děti, které pak vlastně nepatřily ani tam, ani tam,“ dodává.
Podle režiséra je nejnáročnější příběh poslední. V tom herečka představuje ženu, která zjišťuje, že byla nezákonně sterilizovaná. „My jsme opravdu s jednou konkrétní ženou vedli dlouhý a hloubkový rozhovor, na základě kterého potom vznikla ta poslední část, ne jenom pro účely tohoto divadelní představení, ale i pro účely toho odškodnění. A paní vlastně to odškodnění získala,“ popisuje Tišer.
Poslední možnost požádat o odškodnění
Pro scénář režisér čerpal i z textů různých romských spisovatelek. Téma sterilizace je ale asi tím aktuálnějším. Romské ženy totiž mohou naposledy do konce tohoto roku žádat o odškodnění ministerstvo zdravotnictví.
„Určitě jsou ženy, které mají třeba obavy, protože nechtějí ztratit manžela, neví o tom manžel a to je pro ně nejdůležitější, chtějí udržet tu rodinu,“ vysvětluje aktivista Elena Gorolová, která si sama nedobrovolným zákrokem prošla. Se ženami po sterilizaci přichází do kontaktu a mnohým z nich už v boji za odškodnění pomohla.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na lávce u pardubického nádraží za 300 milionů korun stojí voda. Správa železnic požaduje reklamaci
-
Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu. Rusko chce, aby platilo právo silnějšího, tvrdí Fischer
-
S násilím je to na obou stranách stále horší, popisuje polsko-běloruskou hranici humanitární pracovnice
-
Sněhovou vichřicí z Norska do Švédska. Příběh Hany Adlerové a její rodiny