Naděje má jméno Texas. V Muzeu vystěhovalectví
U nás trpěli bídou. S nadějí na lepší život se hromadně vydávali za oceán do Ameriky. Ale srdcem zůstávali stále ve své rodné vesnici. Alespoň to plyne z dopisů, které vystěhovalci posílali svým příbuzným. Některé z nich najdete v Muzeu vystěhovalectví v Lichnově na Novojičínsku.
Prodat chalupu, pole a celý majetek početné rodiny naskládat do jediného lodního kufru. Všechny peníze utratit za lístek na plachetnici. Dva měsíce přečkat v nelidských podmínkách na moři a pak s novou nadějí a bez peněz vstoupit na americkou půdu. Takovýto nelehký osud volily stovky obyvatel z Lichnova a okolí v průběhu 19. a počátku 20. století. Dnes jej právě v Lichnově na Novojičínsku připomíná Muzeum vystěhovalectví.
Na malém náměstíčku v Lichnově kromě kostela, hasičského domu najdete také na první pohled nenápadnou budovu. Její fasádu zdobí nápis Naděje má jméno Texas. Právě u ní jsme si dali sraz s Josefem Šimíčkem, bývalým praktickým lékařem a starostou, který dodnes muzeem provází a pomáhá americkým krajanům také pátrat po jejich kořenech.
Muzeum ročně navštíví více než stovka krajanů. Ty v Texasu, navštívil i Josef Šimíček. Jak říká, ve své řeči si prý stále udržují jakési konzervované moravské nářečí.
O osudech vystěhovalců si poslechněte v přiloženém audio souboru (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ hned pod titulkem). Tento a další díly magazínu Křížem krajem najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…
Jan Pokorný, projektový manažer ČRo
Tulák po hvězdách
Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.
