Naděje má jméno Texas. V Muzeu vystěhovalectví

5. srpen 2014

U nás trpěli bídou. S nadějí na lepší život se hromadně vydávali za oceán do Ameriky. Ale srdcem zůstávali stále ve své rodné vesnici. Alespoň to plyne z dopisů, které vystěhovalci posílali svým příbuzným. Některé z nich najdete v Muzeu vystěhovalectví v Lichnově na Novojičínsku.

Prodat chalupu, pole a celý majetek početné rodiny naskládat do jediného lodního kufru. Všechny peníze utratit za lístek na plachetnici. Dva měsíce přečkat v nelidských podmínkách na moři a pak s novou nadějí a bez peněz vstoupit na americkou půdu. Takovýto nelehký osud volily stovky obyvatel z Lichnova a okolí v průběhu 19. a počátku 20. století. Dnes jej právě v Lichnově na Novojičínsku připomíná Muzeum vystěhovalectví.

Na malém náměstíčku v Lichnově kromě kostela, hasičského domu najdete také na první pohled nenápadnou budovu. Její fasádu zdobí nápis Naděje má jméno Texas. Právě u ní jsme si dali sraz s Josefem Šimíčkem, bývalým praktickým lékařem a starostou, který dodnes muzeem provází a pomáhá americkým krajanům také pátrat po jejich kořenech.

Muzeum ročně navštíví více než stovka krajanů. Ty v Texasu, navštívil i Josef Šimíček. Jak říká, ve své řeči si prý stále udržují jakési konzervované moravské nářečí.

O osudech vystěhovalců si poslechněte v přiloženém audio souboru (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ hned pod titulkem). Tento a další díly magazínu Křížem krajem najdete v iRadiu.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.