Nadějnou léčbu nádorů pomocí buněčné terapie rozvíjejí lékaři v Ostravě

16. listopad 2022 07:20

Lékaři ostravské fakultní nemocnice podali první buněčnou terapii v historii nemocnice. A to ženě s nádorovým onemocněním lymfatického systému, u které standardní postupy selhaly. Nová léčba spočívá v tom, že nemocnému odeberou imunitní buňky a v laboratoři je upraví tak, aby ničily nádor.

„Bylo mi velice zle. Když jsem přišla, už mě vozili na vozíku. Nezlobte se, já nemůžu mluvit,“  jenom ztěžka mluví paní Křístková o chvílích, kdy jí lékaři diagnostikovali rakovinu lymfatického systému. Sedmdesátiletá žena do té doby chodila po horách a na kole ujela i sto kilometrů.

„Rozjelo se mi to vlastně do tří měsíců, takže jsem to měla úplně v celém těle. Příznaky byly takové, že jsem přestala jíst, pít a chodit,“ popisuje pacientka.

Standardní léčba – chemoterapie v kombinaci s biologickou léčbou přitom u pacientky nezabírala a tak 11. října podstoupila buněčnou terapii. Po dvou týdnech mohla opustit nemocniční lůžko.

„Buněčné terapie jsou opravdu revoluční. Ty výsledky jsou mimořádné u pokročilých nádorů, kde nic nereaguje a nemáme šanci, tak tam dosahují nezvyklého množství kompletních demisí, dlouhotrvajících,“ říká přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava Roman Hájek.

Pacientce přitom odebrali vlastní imunitní buňky. V laboratořích v zahraničí je upravili tak, aby ničily nádor a do těla je opět pomocí infuze vpravili.

U každého pacienta to ale není možné. „Buď tím vlastním onemocněním, případně tou provedenou léčbou je ten imunitní systém narušen natolik, že to nelze. Druhá věc je, že to opravdu pro každého pacienta musíte dělat na míru a trvá to docela dlouho. Takže než ten preparát vznikne, tak může být pozdě,“ říká vedoucí mezinárodního výzkumného týmu Michal Šimíček.

Tým, který je součástí kliniky, přitom pokročil ve vývoji nové generace buněčné terapie. K pacientům by se mohla dostat do několika let. „Ten nový typ spočívá v tom, že téměř kdokoli může poskytnout buňky, které se upraví a namnoží do takové míry, že z toho jednoho dárce lze preparát poskytnout třeba až 10 pacientům. A ten preparát bude v podstatě uchován v mrazáku a bude k dispozici kdykoliv,“ dodává Šimíček.

Jenovéfa Křístková se chystá do nemocnice už příští týden. Čeká ji další kontrola. „Skutečně s každým týdnem je podstatně lépe,“ říká.

Její stav je podle ošetřujícího lékaře nadějný.

Spustit audio