Napětí na kraji kraje

20. únor 2004

Zřejmě už není nikoho, kdo by nevěděl, co je to přehrada v Nových Heřmínovech. Na jedné straně vodohospodáři a politici a na straně druhé tisíce lidí kritizující razantní zásah do přírody a jejich domova. Nejde ale jenom o stavbu tohoto vodního díla. Na druhé straně našeho kraje je také horká půda pod nohama, na kterou se tak trochu zapomíná.

Mám kamaráda, který miluje mapy. Dokáže v nich číst, kochat se krásami údolí a hledat místa pro ideální dovolenou. Dost možná by hleděl, jak mohou vypadat mapy zcela jiné - mapy územních plánů. Kromě prapodivných čar obsahují i tajuplná zákoutí, která skrývají doslova osudové příběhy. Něco podobného zažili obyvatelé Nových Heřmínov na Bruntálsku. Místo budoucí přehrady je v územním plánu blokováno desítky let a ještě nikdo nenašel odvahu definitivně rozhodnout. Když se ale posuneme na nejvýchodnější cíp České republiky, objevíme něco podobného.

Na území obce Bukovec je zablokovaná velká plocha pro výstavbu takzvaného suchého poldru. Jde v podstatě o obrovskou jámu s hrází, která by samovolně zadržovala vodu. Ambiciózní projekt Povodí Odry přežívá snad ještě z poválečného období, kdy se na takové věci jako kácení lesů nebo devastace krajiny ještě nemyslelo. Lidé z Jablunkovska se ptají, proč by se měly utrácet stovky miliónů jenom proto, aby se zajistil zdroj pitné vody, když je jiných zdrojů poměrně hodně? Proč nikomu nevadí, že už teď je tato oblast oblepena nejistotou a spekulacemi o všech možných dopadech? A hlavně: proč o této megalomanské stavbě nic nevědí starostové na polské straně, kam by měl poldr z velké části také zasahovat?

Je jistě hezké, že s nádrží počítá jak územní plán velkého celku Beskydy a stejně tak státní vodohospodářská strategie. Jenže tím to končí. Nikdo se s vámi moc bavit nechce, kompetentní úředníci se všelijak vykrucují a opakují, že to je stejně jenom "jako kdyby někdy náhodou" a "to bude stejně možná až za deset, dvacet nebo kdovíkolik let". Po plavebním kanálu Dunaj-Odra-Labe, heřminovské přehradě anebo jaderné elektrárně v Blahutovicích je to další strašák ve skříni. Strašák sice přísně teoretický, ale žijte v té nejistotě!

Přemýšlel jsem o tom, proč stále nikdo tyto plochy a čáry na územních mapách nevymazal, a (snad kromě přehrady) proč tak zoufale chybí jasná, konkrétní a věcná diskuse obou stran. Je to stavební lobby? Je to urputná vůle státních podniků spravujících vodní toky udržet si moc a vliv za každou cenu? Je to podivný přežitek starých dob, kdy centralismus udával tempo úplně všeho? Lidé v dotčených obcích si musejí zvyknout a vysvětlovat, že ten les zůstane lesem navždy. Slůvko "snad" mohou jen tak potichu zašeptat.

autor: mrk
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.