Nejen pro zahrádkáře začátečníky: Zásady vysévání a vysazování
Pokud máte na zahradě vše hotové, můžete začít přemýšlet o příští sezóně. Promyslet, co budete pěstovat a v jakém množství, abyste to zvládli zpracovat. Zjistěte si například, kolik místa zaberou keře, stromy nebo trvalky, které chcete vysadit, až dorostou. Pod heslem „Kdo je připraven, není překvapen“, nám některé zásady vysévání a vysazování zopakuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Než začneme sázet stromy a keře, zjistíme si, jak velké budou v dospělosti, jak se o ně máme starat, co potřebují k životu. Zda slunce nebo stín, sucho či vlhko, jaké pH půdy jim dělá dobře, zda jsou to rostliny vápnomilné. Zda jim svědčí humózní půdy nebo spíš minerální,“ říká na začátek Ivan Dvořák.
Neopomíjejte visačky
Dobře se postaráme i o místo výsadby, přípravu nového stanoviště, zkypříme ho a prohnojíme. „Každá rostlina vyžaduje jiný přístup. Zapíšeme si jména rostlin, které jsme vysadili, nejlépe přímo k nim, na cedulky nebo visačky. Říkáte si, to si přece budu pamatovat, ale za deset let a po desítkách dalších výsadeb ne každý ví, cože to kdysi vysadil,“ radí Dvořák.
Upozorňuje také na nebezpečí velké úrody: „Pokud je to možné, pěstujte jen takové množství ovoce a zeleniny, které jste schopní spotřebovat vy, případně příbuzní nebo sousedi. Občas, když je dobrý rok, přeroste nám množství vypěstovaného přes hlavu a řešíme známou otázku Kam s ním (s tím).“
Sázíme a sejeme na doporučené vzdálenosti. Menší spon nám nepřinese vyšší úrodu, ale spíše menší a nekvalitní výpěstky. Ty se o místo na slunci perou s ostatními natěsnanými rostlinami. Nahuštěním rostlin navíc zvyšujeme riziko nástupu chorob a škůdců do porostů.
U žádných hnojiv a pesticidů nepřekračujeme doporučené dávky. „Dodržujeme ochranné lhůty působení přípravků, stejně tak datum jejich spotřeby. Čteme etikety, studujeme literaturu. Informace o opatřeních, jak zahubit plevel, pohnojit či ošetřit rostliny netradičním způsobem, které najdeme na internetu, si raději ověříme u odborníků,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.