Ostrava-Zábřeh má jednu raritu. Řadu ulic pojmenovaných po sovětských vojácích
Z dob poválečného socialistického budování zůstaly dodnes v Ostravě ulice pojmenované po vojácích sovětské armády. Kolem třiceti jich je na sídlišti Zábřeh, které se za komunismu jmenovalo Stalingrad.
Proto jsou na tamních nárožích speciálně jména vojáků z bitvy o město na Volze, která znamenala zlom v 2. světové válce.
Jsou tady ulice Gončarova, Chrjukinova, Gerasimova, Baranovova, Rodimcevova, Bogorodského, Čujkovova a mnoho dalších, které lidé často komolí, natož aby věděli, po kom jsou pojmenovány.
„Jsou to většinou lidé, kteří padli u Stalingradu nebo byli hrdiny bitvy u Stalingradu. Paradoxem je, že ulice dostaly pojmenování nejen po zemřelých, ale i po stále žijících osobách, což odporuje zvyklostem,“ říká historik a kronikář Ostravy-Jihu Petr Přendík.
V Zábřehu je podle vojáků pojmenováno okolo 30 ulic. Stalingrad se sídliště jmenovalo od roku 1950 do roku 1962. Po pádu komunismu se část obyvatel neúspěšně zasazovala i o přejmenování ulic, a to podle československých letců.
Celý rozhovor s historikem Petrem Přendíkem najdete ve zvukové podobě v úvodu tohoto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
