Ostravští řezbáři pracují na důležité zakázce pro lašského krále
Lašský král Zdeněk Viluš I. zadal dvěma řezbářům z Ostravska důležitou zakázku. Pro recesistické uskupení Lachů vyřezávají dřevěný znak. Kromě nápisu v lašském nářečí na něm najdete i takzvaný ostrb.
Výstavní erb pro recesistickou skupinu sdružující Lachy a jejich příznivce vzniká v řezbářské dílně Dalibora Šplíchala ve Staré Bělé. Vyřezaný bude z lipového masivu a hotový má být do jara.
„Když se začíná sekat, tak se zpravidla berou takové hrubé třísky. A potom, když už se jede načisto, už se to bere opatrně, aby se ty kraje neporušily,“ popisuje Dalibor Šplíchal, řezbář ze Staré Bělé.
Znak má kruhový tvar, přičemž po okraji jsou velké nápisy v latině a v češtině a uvnitř pak erb či ostrb, jak upozorňuje řezbář Šplíchal.
„Protože já jsem z Lašska nebo z Valašska a ten ostrb u mne znamená, že se na něm sušilo seno. Karel (Sýkora – pozn. red.) má ještě další významy,“ dodává.
„Ten termín je velice zajímavý, protože se vztahuje na dvě věci. Zaprvé – naši předkové za pomoci těch ostrbů nebo ostrobců se sušilo seno. Ale ten heraldický znak – v knihách se říká ostrve a představují především žebříky, pomocí kterých se dobývaly hradby. A dále představují pravdu, starobylost rodu a pevnost toho nositele,“ říká Karel Sýkora, řezbář z Proskovic.
Jak jsme od řezbářů Dalibora Šplíchala a Karla Sýkory slyšeli, nápisy na lipovém znaku obsahují i pár pravopisných nesrovnalostí. Lašsky se mluví krátce, a tak i na nápisech dřevěného znaku délky samohlásek chybí.
Do řezbářské dílny ve Staré Bělé vás zveme v dnešním magazínu Křížem krajem. Podrobnosti a zajímavosti si poslechněte v záznamu našeho pořadu – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.