Paradoxy za talárem
Dobrý nápad může mít mnohem více než cenu zlata. Nápad je často cennější než cokoliv jiného. Od nápadu vede ale cesta k jeho uskutečnění a když ta selže, je celá věc k ničemu. Připadají vám tyto věty složité? Konkrétní příklad na českém soudnictví ukazuje celou řadu podivností...
Kdo z vás někdy byl u soudu, potvrdí, že to byla veselá show. Oprostíme-li se od vážných témat a samotného obsahu, zbývají docela zajímavé perličky. Soudce jako ztělesnění moci a justiční neomylnosti diktuje zapisovatelce své poznatky. Větu po větě. Popletenou řeč svérázného svědka formuluje do češtiny a jedno souvětí se klíní do druhého. Přihlížející trpí, protože po třech hodinách sezení začínají příslušné tělesné partie reptat.
A dost, řekly si moudré hlavy, a zavedly záznamová zařízení. Máme 21.století, takže do soudních síní patří mikrofony, digitální nahrávky a vůbec - razantní zrychlení celého stání. Jenže je tady "jenže". Nahrávka se musí přepsat, což zabere spoustu času a pracovních sil. Moudré hlavy sice měly dobrý nápad, ale jak se vlastně soudy poperou s přepisy, to už moc neřešily. A představte si soudce bez kilogramů spisů. To prostě nejde. A tak nastaly komplikace, protože stát na "přepisovatelky" penězi šetřil.
Jsme v České republice, takže od července platí ustanovení, které takzvané protokolující úředníky ruší jako povinnou součást hlavního líčení. Což jinými slovy znamená návrat ke starým dobrým praktikám...
Prostě se něco vymyslelo a nedotáhlo do konce. Slovy básníka by se chtělo zvolat: Ó jak krásně český výdobytek, gigantický to výtrysk praktična a důslednosti...!
Paragrafy tedy alibisticky tvrdí, že se soudce může rozhodnout, zda bude diktovat anebo svou řeč nahrávat. Jenže soudce musí přihlédnout k tomu, zda má do jednací síně vůbec kdo přijít. Stát tedy přehrál černého petra mužům a ženám v talárech. Znova by se mohl připojit výkřik básníka a tak pořád dokola...
Česká moudrost tkví v tom, že se snažíme pod rouškou rozumného rozhodnutí naprosto chaoticky zasahovat do spojitého systému, aniž bychom řešili všechny důsledky, následky a příčiny. Pak ale nic fungovat nebude, to vám řekne i malé dítě, kterému vezmete jedno kolo z tříkolky a nahradíte ho čtverečkem.
Prostě a jednoduše: dobrý nápad tady byl. Jenže zůstal sám jako pověstný kůl v plotě. Snad jen s tím rozdílem, že kůl v plotě ví, jaký má vlastně smysl.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
