Po stopách salašnictví v podhůří Těšínských Beskyd
V Košařiskách v podhůří Těšínských Beskyd najde turista zajímavou naučnou stezku. Nese název Po stopách salašnictví a vypráví příběhy ze života místních gorolů a salaší.
Několikakilometrová procházka po úpatí hory Kykula nenabízí jen naučné tabule. V tomhle kraji ovce opravdu potkáte.
„Stezka má devět zastavení a turista se vlastně projde po jihovýchodním úbočí kopce Kykula, který se tyčí nad Košařiskama,“ říká starosta Vítězslav Dyrčík.
Salašnictví bylo v oblasti Beskyd po staletí obživou nejchudších a šestikilometrová stezka vás po stopách ovcí, salaší a gorolů provede. Dozvíte se, jak vypadalo vyhánění ovcí na salaš, jak se pálil milíř anebo proč se na pastvinách dařilo jalovcům.
„U nás ty salaše byly charakteristické tím, že se tady ta zvířata pásla pohromadě. A výsledné výrobky – čili brynza byla ze směsi mléka jak kravského, tak ovčího a taky kozího,“ vysvětluje Lenka Koždoňová ze Spolku Koliba.
Salašnictví a pastevectví ovcí se k nám dostalo v druhé polovině 15. století. Tehdy k nám karpatským obloukem začali přicházet potomci pastevců, kteří se promísili s místním obyvatelstvem. Přišli lidé, kteří chovu ovcí a přežití v lesích na horách rozuměli. Ti dali zdejšímu chovu základ.
Více se o salašnictví v podhůří Těšínských Beskyd dovíte v záznamu magazínu Křížem krajem – viz odkaz ‘Přehrajte si celý příspěvek‘.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
