Po stopách salašnictví v podhůří Těšínských Beskyd
V Košařiskách v podhůří Těšínských Beskyd najde turista zajímavou naučnou stezku. Nese název Po stopách salašnictví a vypráví příběhy ze života místních gorolů a salaší.
Několikakilometrová procházka po úpatí hory Kykula nenabízí jen naučné tabule. V tomhle kraji ovce opravdu potkáte.
„Stezka má devět zastavení a turista se vlastně projde po jihovýchodním úbočí kopce Kykula, který se tyčí nad Košařiskama,“ říká starosta Vítězslav Dyrčík.
Salašnictví bylo v oblasti Beskyd po staletí obživou nejchudších a šestikilometrová stezka vás po stopách ovcí, salaší a gorolů provede. Dozvíte se, jak vypadalo vyhánění ovcí na salaš, jak se pálil milíř anebo proč se na pastvinách dařilo jalovcům.
„U nás ty salaše byly charakteristické tím, že se tady ta zvířata pásla pohromadě. A výsledné výrobky – čili brynza byla ze směsi mléka jak kravského, tak ovčího a taky kozího,“ vysvětluje Lenka Koždoňová ze Spolku Koliba.
Salašnictví a pastevectví ovcí se k nám dostalo v druhé polovině 15. století. Tehdy k nám karpatským obloukem začali přicházet potomci pastevců, kteří se promísili s místním obyvatelstvem. Přišli lidé, kteří chovu ovcí a přežití v lesích na horách rozuměli. Ti dali zdejšímu chovu základ.
Více se o salašnictví v podhůří Těšínských Beskyd dovíte v záznamu magazínu Křížem krajem – viz odkaz ‘Přehrajte si celý příspěvek‘.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
