Pondělní Noční linka: Lidé, které jsme potkali na cestách

3. březen 2025

Máte nějaké nezapomenutelné setkání s cizími lidmi, kteří vám změnili život? Možná jste je potkali náhodou, ve vlaku, na dovolené, nebo na ulici – a přesto zůstali ve vaší paměti.

Co vám tito lidé dali? Jaký otisk zanechali na vašem životě? Možná vás inspirovali, podali ruku v těžkých chvílích, nebo vám ukázali úplně jiný pohled na svět.

Přijďte si zavzpomínat na setkání, která byla více než jen náhoda, na chvíle, které vás obohatily a formovaly, a podělte se o příběhy, které vám zůstaly v srdci. Jaké zážitky a lekce vám tato setkání přinesla? Těšíme se na vaše příběhy!

Svůj příběh zavolejte Jarce Barboříkové do zlínského studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište sem, přímo pod téma (rozhlas.cz/linka). K dispozici je také email linka@rozhlas.cz. Těším se na Vás!

Dana|Dobrý večer všem posluchačům a samozřejmě Vám, Jani. Já už jsem to tu vyprávěla, ale v jiném kontextu, takže to zopakuji pro tento večer. Kamarádka mne přesvědčila na zájezd do Vatikánu a do Říma a Neapole. Když jsme byli v Římě a prohlíželi si svatopetrské náměstí, najednou se začali sbíhat lidé a kolem nás prošel s malým doprovodem papež Jan Pavel II. Je to opravdu hodně let a stále mám před očima takovou postavu v bílém, jak se opírá o hůl, skloněný, kolem něho ochranka, ale byla to taková obrovská náhoda, vlastně byla to tak zvláštní situace, že z něj vyzařovalo takové obrovské kouzlo osobnosti, pořád to tak nějak cítím i po těch mnoha letech. A vzpomínám i v této době, kdy je vlastně současný papež nemocný..
Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý večer. Za mnoho neobyčejných shledání vděčím esperantu (esperanto je umělý jazyk, starší posluchači budou vědět). Jeho znalost mi v životě otevřela cestu k takovým lidem, jaké bych jinak asi těžko potkal. Když jsem byl před lety v Madridu, bydlel jsem u jedné neobyčejné španělské rodiny. Pán měl za manželku černošku a vychovávali spolu malého syna. Obdivuhodná byla jeho knihovna s obsáhlou sbírkou Malého prince. Tento pohádkový příběh byl přeložen do velkého množství jazyků a on vlastnil snad každé cizojazyčné vydání. Samozřejmě i to české. V den odjezdu se se mnou ve dveřích loučil hezky česky. Tolik jeden střípek z mozaiky krásných setkání s lidmi, která mi cestování přineslo. Dobrou noc.
Bohumír, nic není náhodou.| Zdravím přátelé, před 2roky jsem byl v lázních Slatinice. Setkáme se ještě někdy přátelé, to byla otázka pro 4 sedící u stolu v jídelně? No a po 2letech majlování internetem s kolegou , spolunocležníkem na pokoji, mi dal vědět že znova jede do lázní kde jsme se poznali. a tak jsem přijel, od nás asi 30km do Slatěnice a společně jsme za hezkého počasí , uskutečnili výšlap na Velký kosíř. Hanácký Mont Blank. Opekli buřtíka a po vzpomínkové cestě zpět.
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.JARUŠKO A POSL.NL.PRVNI OSOBA ,KTERÁ MĚLA VLIV NA MOU BUDOUCNOST ,BYL PAN MUŽÍK KTERÝ MĚ VZÁL DO UČENI NA ZEDNÍKA I PŘES VLÁDNI NAŘÍZENI ŽE SYN ZEMĚDĚLCE MUSI ZŮSTAT V ZEMĚDĚLSTVI.DALŠI OSOBOU BYL PAN ŠKARDA PŘEDSEDA JZD,KTERÝ MĚ NABÍDL PRÁCU VČETNĚ BYTU.TOTO BYLY V MÉM ŽIVOTĚ DŮLEŽITÉ ZÁLEŽITOSTI KTERÉ MĚLY VLIV NA NÁŠ DALŠI ŽIVOT,ČASTO NA TYTO OSOBY VZPOMÍNÁM.JE ŠKODA ŽE UŽ JIM NEMŮŽU ZATO PODĚKOVAT.FRANTISEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
franz|ty na které zde vzpomenu, jsou již , jak se říká na pravdě boží, vždy mne byli bližší osoby minimálně o genaraci více a i ještě více starší , jejich slovo platilo takříkajíc za každého počasí, slovo a punktum, tuto vlastnost dnes postrádám a to i u mojich- to vrstevníků , když příjde heft na heft, kličkují jak zajíci, zodpovědnost přenáší na jiné, nedokáží příjmout, že přece platí, jak si kdo ustele, tak si i lehne, z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví noční linku pan franz, jó podívat se do zrcadla dění není so einfach

Související