Prahou chodí během adventu lampář. Rozsvěcí lampy v historickém centru
Lampy veřejného osvětlení fungují v pražských ulicích od 18. století. Roku 1723 se rozzářilo 121 olejových svítilen na Královské cestě od Hradčanského náměstí k Prašné bráně. Napájely je nejrůznější tuky. Až zavedení plynu znamenalo revoluční převrat ve veřejném osvětlení.
První plynárna v Praze a v českých zemích vůbec se zprovoznila 15. září 1847 v Karlíně. Ve významnějších ulicích Starého a Nového Města se ten den rozžhnulo víc než 200 plynových lamp. Další desítky pak v některých obchodech a veřejných budovách.
Plynové světlo se rychle šířilo Prahou. Za pouhé dva roky dosáhl počet plynových lamp čísla 534. Přes Karlův most překročily Vltavu a ozařovaly i Malou Stranu a Hradčany. Kromě pouličních svítilen bylo plynové světlo instalováno i v podloubích a některých hostincích.
Svítilny nesly trojramenné, čtyřramenné a osmiramenné kandelábry, svícnové sloupy a lucerny - sloupové, nástěnné a visuté. Osvětlovaly i pražské parky, ostrovy, zahrady a nábřeží. Plynové lampy byly dokonce i na veřejných záchodcích.
Některé pouliční plynové lampy byly technicky i výtvarně unikátní. K nejkrásnějším dílům patřily víceramenné kandelábry. Historicky nejcennější, osmiramenné, vytvořil podle návrhu architekta Aleše Linsbauera sochař Eduard Veselý. Na žulovém hranolovém podstavci stojí čtyři ženské postavy v antickém rouchu, nad nimi je osm novobarokních ramen s velkými svítilnami a nejvýše ční středový sloup, na kterém stojí postava znázorňující Prahu.
V Praze bylo v roce 1882 umístěno celkem 16 stožárů osmiramenných, 11 čtyřramenných a 55 tříramenných. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dva osmiramenné kandelábry, a to na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici, a jeden čtyřramenný na Dražického náměstí u Karlova mostu.
Konec éry plynového osvětlení?
Ke konci 19. a na začátku 20. století začala svítiplyn vytlačovat elektrická energie. Nejprve z interiérového a pak i z veřejného osvětlení. Nejdéle se plynové světlo udrželo ve starých částech Prahy. Ještě v roce 1940 osvětlovalo pražské ulice a náměstí víc než 9 tisíc plynových svítilen. Teprve pak začal jejich počet rychle klesat. Jako poslední se převedly ze svítiplynu na elektřinu osmiramenné kandelábry na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici. Bylo to koncem dubna roku 1985. A zdálo se, že éra plynového osvětlení skončila.
V roce 2002 se však do Prahy nostalgické plynové osvětlení vrátilo. V Michalské ulici bylo instalováno prvních devět lamp. Na konci roku 2010 se plynové lampy rozsvítily opět i na Karlově mostě. Je to jediný most na světě, který je osvětlený plynem. V rámci projektu plynofikace veřejného osvětlení v historickém centru Prahy se počet plynových lamp zvyšoval až na současných 680.
Rozžíhání, zhasínání a běžnou údržbu plynových lamp zajišťovali v minulosti profesionální lampáři. Pravidelně ráno a večer obcházeli lampy ve svěřeném úseku. S ukončením éry plynového osvětlení ale z ulic zmizeli i lampáři. Rozsvěcení moderních plynových lamp se děje dálkově, z dispečinku plynárny. Přesto je možné lucerny rozžíhat i zhasínat ručně. V předvánoční Praze tak opět můžete spatřit lampáře s nepostradatelnou lampářskou tyčí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Odysea losa Emila: prošel čtyři země, hodoval na jablkách v zahradách a domov našel na Šumavě
-
Bez marketingu už se neobejde ani Charita. Tříkrálová sbírka nám umožňuje rozvoj, říká ředitel Curylo
-
Dohoda Mercosur je pro Česko klíčová. Tuzemský průmysl získá obrovský potenciál, říká ekonom
-
Babiš vloží Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Učiní tak začátkem ledna






