Prales Mionší ukrývá divokou krásu staletých stromů
Až 400 let staré jedle se tyčí k nebi uprostřed Národní přírodní rezervace Prales Mionší v Beskydech. Jejich letité kmeny, nebo často už jen ztrouchnivělá či mechem obrostlá torza, připomínají koloběh času a veškeré přirozené přírodní děje. Rozloha rezervace 170 hektarů řadí Mionší mezi největší pralesy v České republice.
Chráněné území je přístupné od června do září pouze s průvodci. Zájemci s nimi mají možnost vyrazit po naučné stezce z Dolní Lomné, kterou mimo jiné zdobí orchidejová louka.
„Naučná stezka není nijak značená a je průchozí s průvodcem, kterého mohou lidé potkat o víkendech. Stezka není značená z toho důvodu, že kdysi, když tam byly značky a informační cedule, tak spousta neukázněných turistů chodila právě do přírodní rezervace,“ vysvětluje ochránce přírody Jiří Labuda.
Stezka je přístupná od 1. června do 15. září vždy o víkendech. Pralesem Mionší provázejí členové Českého svazu ochránců přírody Carpathia, kteří s výletníky do pralesa vyrážejí každou sobotu a neděli v 9:30 a ve 13:00 hodin. Prohlídka začíná v obci Dolní Lomná u Matyščiny louky, u ústí doliny potoka Mionší.
Prales Mionší leží v Těšínských Beskydech mezi obcemi Horní a Dolní Lomná asi devět kilometrů jihozápadně od Jablunkova. Je to pozůstatek původního jedlo-bukovského karpatského pralesa, který kdysi pokrýval celé Beskydy. Jde o jednu z 15 ploch u nás, kde se dlouhodobě sleduje celkový vývoj lesní dynamiky.
„Lidé tam mohou nahlédnout do minulosti a do toho, jak by všude mohly lesy vypadat tam, kde hospodaří sama příroda. Kde mrtvé dřevo není na obtíž, ale právě naopak poskytuje spousty úkrytů pro ptactvo, hmyz a taky pro dřevokazné houby,“ dodává Jiří Labuda.
Podle ochránce přírody jsou jedle v současné době na ústupu a nastává přeměna spíše v bukový porost. Buky tady mají většinou kolem 180 let, jedle mohou mít 250 až 300 roků.
Na zachování původního stavu pralesa Mionší má zčásti podíl dřívější majitel beskydských lesů, arcivévoda Bedřich Habsburský, který zajížděl často do lesů společně s další šlechtou na lov zvěře. A protože se prales využíval jen k lovu zvěře a dřevo se v něm prakticky netěžilo, zůstal jako ojedinělý lesní ekosystém uchován do současnosti v původním stavu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
